Papež a lidová hnutí: deset let „sociální poezie“
Isabella Piro - Vatikán
„Sociální básníci“, ‚rozsévači změn, podporovatelé procesu, v němž se sbíhají miliony malých i velkých akcí, propojených tvůrčím způsobem jako v básni‘: tak definuje papež František lidová hnutí v encyklice Fratelli tutti. Existuje velmi srdečné spojení mezi papežem a těmito sítěmi skupin a lidí, kteří svými kolektivními akcemi proti panujícím podmínkám hodlají vyvolat společenskou změnu: Jorge Mario Bergoglio totiž pro ně již od svého působení jako buenosaireský arcibiskup každoročně sloužil mši za „vlast bez otroků a vyřazovaných“.
„Svaté právo“ na půdu, domov a práci
Po nástupu na Petrův stolec František pokračoval v podpoře lidových hnutí. Dne 28. října 2014 je u příležitosti jejich prvního celosvětového setkání přijal na audienci ve staré synodní aule a pronesl projev, který lze označit za „programový“ a který ve třech T (tierra, techo y trabajo – v českém překladu tři P, půda, přístřeší a práce, pozn. red.) naznačil ústřední bod činnosti těchto skupin, které pracují ve jménu lidské důstojnosti, sociální spravedlnosti a rozvoje nejchudších a zavržených. Tato tři T, říká papež, představují „touhu, která by měla být na dosah každému“, „svatá práva“, která připomíná i sociální nauka církve. Z toho plyne i napomenutí, aby se „skandál chudoby“ neřešil tím, že se budeme uchylovat ke „strategiím kontroly, které chudé uklidňují a mění je v ochočené a neškodné bytosti“, ale tím, že z nich sami učiníme aktéry změny, aby zavál „vítr příslibu, který oživuje naději na lepší svět“.
Globalizace naděje, a nikoli lhostejnosti
Naděje a změna jsou také hlavními tématy druhého světového setkání lidových hnutí, které se konalo v červenci 2015 v Santa Cruz de la Sierra v Bolívii. Ve stejných dnech byl František na apoštolské cestě v této zemi a 9. července využil příležitosti zúčastnit se této akce a zopakoval: „Chceme změnu v našich životech, v našich čtvrtích, v minimální mzdě, v naší nejbližší realitě; a také změnu, která se dotkne celého světa, protože dnes planetární vzájemná závislost vyžaduje globální odpovědi na místní problémy“.
„Globalizace naděje, která se rodí z národů a roste mezi chudými,“ zdůraznil František razantně v Bolívii, „musí nahradit tuto globalizaci vyřazování a lhostejnosti!“. V téže souvislosti papež navrhuje společnosti „tři velké úkoly, které vyžadují rozhodnou podporu všech lidových hnutí“: dát ekonomiku do služeb národů, sjednotit je na cestě míru a spravedlnosti a bránit Matku Zemi.
Obnovit demokracie v krizi
Následující rok - tedy 5. listopadu 2016 - papež opět promluví k lidovým hnutím, která se sešla na svém třetím světovém setkání ve Vatikánu. Ve svém obsáhlém a výstižném projevu věnuje František zvláštní pozornost vztahu mezi hnutími a politikou: „Vy, organizace vyloučených a mnohé organizace z jiných sektorů společnosti, jste povolány revitalizovat a znovu založit demokracie, které procházejí opravdovou krizí. Neupadněte do pokušení zůstat v přihrádce, která vás redukuje na druhotné hráče nebo hůře na pouhé správce existující bídy. V těchto časech ochromení, dezorientace a destruktivních návrhů může účast protagonistů z lidu hledajích obecné dobro s pomocí Boží přemoci falešné proroky, kteří zneužívají strachu a beznaděje a prodávají magické formule nenávisti a krutosti či egoistického blahobytu a iluzorní bezpečnosti“. Proto znovu vyslovuje své vlastní „volání“ tří T, přičemž zdůrazňuje, že jsou „mostem-projektem národů tváří v tvář zdi tvořené penězi“.
Rány zasazené ekonomikou zaměřenou pouze na peníze
Peníze, respektive „rány způsobené ekonomickým systémem, v jehož středu stojí bůžek peněz“, jsou jádrem poselství, které římský biskup zaslal v únoru 2017 lidovým hnutím shromážděným v kalifornském Modestu. František konkrétně odsuzuje „morální podvod“, který prožívá globalizovaná společnost, kde se „pod rouškou politické korektnosti nebo ideologické módy hledí na trpící, aniž by se jich kdokoli dotkl, vysílá se to v přímém přenosu, dokonce se přijímá zdánlivě tolerantní diskurz plný eufemismů, ale nedělá se nic pro systematické léčení sociálních ran a ani pro východisko ze struktur, které nechávají tolik lidských bytostí na ulici“. „Tento pokrytecký postoj, tak odlišný od Samaritánova postoje,“ varuje papež, „je projevem absence skutečného obrácení a angažovanosti ve prospěch lidskosti“.
Význam univerzální minimální mzdy
Přichází rok 2020, rok pandemie. V tak těžkém a strachem naplněném historickém okamžiku posílá František lidovým hnutím list, který vyjadřuje jeho blízkost: je 12. dubna, Velikonoční neděle, a papež píše: „Vy, pracující na nejistých pracovních místech, samostatně výdělečně činní, v neformálním sektoru nebo v lidové ekonomice, nemáte stabilní mzdu, abyste tuto chvíli vydrželi... a karanténa je pro vás nesnesitelná. Možná nastal čas zamyslet se nad univerzální základní mzdou, která by uznávala a důstojně oceňovala ušlechtilé a nenahraditelné úkoly, které vykonáváte; mzdou, která by mohla zaručit a uskutečnit ono heslo, které je tak lidské a křesťanské: „Ať žádný pracující není bez práv“.
Výzva mocným: dejte se do služeb národům
Návrh na minimální mzdu se spolu s návrhem na zkrácení pracovního dne vrací také ve videoposelství, které papež zasílá lidovým hnutím 16. října 2021 u příležitosti jejich čtvrtého světového setkání. Ve světě, který je stále drcen vážnými důsledky pandemie, kdy je „dalších dvacet milionů lidí vtaženo do extrémní míry nedostatku potravin“, je podle Františka nezbytné pracovat na spravedlivější, solidárnější a hlouběji bratrské společnosti. „Ve jménu Božím“ tedy papež devětkrát vyzývá mocné země, aby se dali ‚do služeb národů, které žádají o půdu, bydlení, práci‘, a zahajuje srdečnou výzvu ke zrušení dluhů chudých zemí, zákazu zbrojení, ukončení agrese a sankcí a liberalizaci patentů, aby měl každý přístup k vakcínám. „Postavme se na stranu národů, pracujících, pokořovaných a bojujme spolu s nimi, aby se integrální lidský rozvoj stal skutečností,“ uzavírá. „Stavme mosty lásky, aby hlas periferie se svým pláčem, ale také zpěvem a radostí nevyvolával ve zbytku společnosti strach, ale empatii“.
Sympozium po deseti letech od setkání lidových hnutí s papežem
Zástupci různých organizací marginalizovaných pracovníků a lidí v nouzi, kteří se v říjnu 2014 shromáždili kolem Františka pod heslem „3T“ (půda, domov, práce), se v pátek 20. září vrátili do Vatikánu, aby diskutovali o cestě, kterou v posledních letech urazili. Akci podpořilo Dikasterium pro lidský rozvoj. Setkání neslo název „Vztyčit vlajku tváří v tvář dehumanizaci“ a kromě zástupců lidových hnutí a církevních představitelů, včetně prefekta pořádajícího dikasteria kardinála Michaela Czerného a vedoucích představitelů zakládajícího jádra EMMP Juana Graboise, Xara Castellóa a Joaa Pedra Stedileho, se jej zúčastnil také papež František.
Vlajka sociální spravedlnosti
Při této příležitosti byl také představen sborník, který shromažďuje poselství, jež papež František dosud adresoval lidovým hnutím „a další texty zdůrazňující ‚3T‘. Setkání, při němž bylo rovněž zveřejněno vzpomínkové video, znamenalo pro organizátory „dobrou příležitost k zamyšlení nad cestou, kterou během této doby urazili s kolegy z celého světa, kteří v našem společném domově vyvěsili prapor sociální spravedlnosti a míru“.
