Papež při mši ve Východním Timoru: Národ, který učí své děti úsměvu, má budoucnost
Vatican News
V úterním podvečeru 10. září sloužil papež František mši pod širým nebem v Taci Tolu, pobřežní planině ve Východním Timoru. Podle místních úřadů se jí zúčastnilo asi 600 000 lidí, tedy téměř polovina obyvatel této země. Mši zahájil tradiční timorský tanec a s příchodem večera pak papež pronesl homilii ve španělštině překládanou do tetumštiny, jednoho z úředních jazyků.
Dítě se nám narodilo
Papež zahájil své kázání zamyšlením nad slovy proroka Izaiáše z prvního čtení: „Dítě se nám narodilo, syn nám byl dán.“ Tato slova, řekl papež, byla adresována obyvatelům Jeruzaléma a přišla v „době, kdy se tomuto městu dařilo“, ale zároveň se vyznačovalo „velkým morálním úpadkem“. Navzdory velkému bohatství města zde chudina byla opuštěna a hladověla, bujela nevěra a náboženská praxe se „stále více omezovala na pouhý formalismus“. Z tohoto důvodu přišel prorok Izaiáš, aby zvěstoval „nový obzor“, který otevřel Bůh, nikoli „silou armád, zbraní a bohatství“, nýbrž „darem syna“.
Děti jsou požehnáním a znamením
„Ve všech částech světa,“ pokračoval papež František, je narození dítěte ‚zářivým okamžikem radosti a oslavy‘, který vzbuzuje ‚touhu po dobru, návrat k čistotě a prostotě‘.
„Jak je úžasné, že zde ve Východním Timoru je tolik dětí: jste mladá země a můžeme vidět, že každý kout vaší země kypí životem. To je velký dar, ale také znamení, připomínka toho, jak je důležité vytvářet prostor pro děti, pro ty nejmenší, přijímat je, pečovat o ně“.
Učinit se „malým“
Narození dítěte je podle papeže také lekcí o tom, jak je důležité učinit sebe sama „malým“.
„Nebojme se učinit se malými před Bohem i před sebou navzájem, nebojme se věnovat svůj čas, přehodnotit své vlastní plány tím, že něco obětujeme, aby se bratr či sestra měli lépe a byli šťastní. Nebojme se upravit velikost svých projektů, když je to nutné - ne abychom je zmenšili, ale abychom je učinili ještě krásnějšími skrze dar sebe sama a přijetí druhých.“
Dětský úsměv je největším pokladem
Na závěr mše papež František pronesl krátký spontánní projev. Hovořil o jedné z timorských vesnic, kterou během svého pobytu projížděl, a řekl, že to nejlepší na ní je „úsměv jejích dětí“. Podle Františka „lid, který učí své děti usmívat se, je lid, který má budoucnost“. Papež však také varoval a vyzval své posluchače, aby si dávali pozor na „krokodýly“, kteří „chtějí změnit jejich kulturu a historii“. S Východním Timorem se papež rozloučil tímto přáním: „Přeji vám pokoj, přeji vám mnoho dětí. Ať se na tento národ usmívají jeho děti! Pečujte o své děti, ale také o své starce, kteří jsou pamětí této země“.