Papež: Vědecký pokrok ať je etický, zabraňte rizikům manipulace umělou inteligencí
Tiziana Campisi - Vatikán
Pokrok dosažený díky umělé inteligenci „se může ukázat jako přínosný pro lidstvo“, například „v oblasti medicíny a zdravotní péče“, nebo proto, že pomáhá „chránit přírodní prostředí“, či také proto, že umožňuje „udržitelné využívání zdrojů ve světle klimatických změn“, ale „může mít i závažné negativní důsledky“. Proto papež požádal Papežskou akademii věd u příležitosti jejího plenárního shromáždění, které začalo dnes, 23. září, a bude pokračovat až do středy ve Vatikánu, v Casině Pia IV, na téma „Vědy pro udržitelnost a blahobyt v antropocénu - příležitosti, výzvy a umělá inteligence“, aby věnovala zvláštní pozornost takovým otázkám, které mohou mít důsledky „pro obyvatelstvo, zejména pro děti a nejzranitelnější dospělé“. V doručeném projevu (audience byla zrušena kvůli papežovu „lehkému chřipkovému onemocnění“) František vyzval k „rozpoznání a prevenci rizik manipulativního využívání umělé inteligence k formování veřejného mínění, ovlivňování spotřebitelských rozhodnutí a zasahování do volebních procesů“ a dodal, že je třeba vždy brát v úvahu „nezměnitelně lidský a etický rozměr veškerého vědeckého a technologického pokroku“.
Věk antropocénu
Papež rovněž vyjadřuje znepokojení nad „silným vlivem lidstva na přírodu a ekosystémy“, který jeden z členů Papežské akademie - Paul Crutzen - definoval jako věk antropocénu, a poukazuje na to, že ostatní členové Akademie, kteří tento vliv identifikují, „studují související rizika a problémy“, „zejména v oblasti klimatické krize a ztráty biodiverzity“, za což vyjadřuje vděčnost za pozornost věnovanou této problematice, a to zejména s ohledem na důsledky „vůči chudým a marginalizovaným“. „Věda ve svém úsilí o poznání a pochopení fyzického světa nesmí nikdy ztratit ze zřetele, jak důležité je využívat tyto znalosti,“ zdůraznil papež v textu, "aby sloužily a podporovaly důstojnost osob a celého lidstva".
Je zapotřebí inkluzivní veřejné diskuse
Tváří v tvář „vážným společenským výzvám“, kterým svět čelí, pak papež zdůrazňuje potřebu „inkluzivního veřejného diskurzu“, který „je podložen nejen různými vědeckými disciplínami, ale také účastí všech společenských složek“. A za to vyjadřuje uznání „záměru Akademie věnovat při svých různých konferencích pozornost marginalizovaným a chudým lidem, včetně domorodých národů a jejich moudrosti při svých rozhovorech“, přičemž znovu zdůrazňuje, že pro církev, jak uvádí Poselství ke Světovému dni míru 2024, „vnitřní důstojnost každého člověka a bratrství, které nás spojuje jako členy jedné lidské rodiny, musí být základem rozvoje nových technologií“, zatímco '„technologický rozvoj, který nevede ke zlepšení kvality života celého lidstva, ale naopak prohlubuje nerovnosti a konflikty, nelze nikdy považovat za skutečný pokrok“.
Příspěvek Papežské akademie věd
Je třeba věnovat „větší pozornost a studium“ „dopadu forem umělé inteligence na jednotlivé národy a na mezinárodní společenství“, opakuje nakonec papež. V době, kdy se zdá, že „převládají krize, války a ohrožení světové bezpečnosti“, pak uznává zvláštní význam „mírového přínosu k rozvoji poznání ve službách lidské rodiny“ Papežské akademie věd pro věc světového míru a mezinárodní spolupráce.
