Dilexit nos, Františkova čtvrtá encyklika pro „svět, který jako by ztratil srdce"
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Jedná se o čtvrtou encykliku za pontifikátu Jorgeho Maria Bergoglia a papež ji vydává v jednom z nejdramatičtějších okamžiků pro lidstvo. Zničující války, sociální a ekonomická nerovnováha, bezuzdný konzumerismus, nové technologie, které hrozí pokřivením samotné podstaty člověka, poznamenávají moderní dobu a papež pak prostřednictvím dokumentu nazvaného Dilexit nos (Miloval nás) žádá o změnu pohledu, perspektivy, cílů a obnovu toho nejdůležitějšího a nejpotřebnějšího: srdce.
Papežovo prohlášení
"Encyklický list o lidské a božské lásce Srdce Ježíše Krista “ je podtitul dokumentu - jehož datum zveřejnění dnes oznámilo vatikánské tiskové středisko: 24. října - zcela věnovaného kultu Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Byl to sám František, kdo jeho vydání avizoval na tento podzim během generální audience na Svatopetrském náměstí 5. června (měsíc tradičně zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu) a sdílel přání, aby text přiměl lidi k rozjímání nad aspekty „Pánovy lásky, které mohou osvětlit cestu církevní obnovy; ale také aby řekl něco významného světu, který jako by ztratil srdce“. Papež také vysvětlil, že dokument shromáždí „cenné úvahy předchozích magisteriálních textů a dlouhou historii, která sahá až k Písmu svatému, aby dnes celé církvi znovu nabídl tuto zbožnost plnou duchovní krásy“.
Zjevení v roce 1673
Encyklika vychází v době, kdy probíhají oslavy 350. výročí prvního zjevení Nejsvětějšího Srdce Ježíšova svaté Markétě Marii Alacoque v roce 1673 - od 27. prosince 2023 do 27. června 2025. Před třemi a půl stoletími, 27. prosince, se mladé francouzské řeholnici Navštívení Panny Marie ve věku pouhých 26 let zjevil Ježíš, aby jí svěřil rozhodující poslání šířit po celém světě Ježíšovu lásku k lidstvu, zejména k hříšníkům. Zjevení v klášteře Paray-le-Monial v Burgundsku trvala 17 let, přičemž se Ježíšovo Srdce zjevovalo na trůnu z plamenů obklopeném trnovou korunou, symbolem ran způsobených lidskými hříchy. Kristus požádal sestru Markétu, aby pátek po Božím Těle - tedy o osm dní později - byl zasvěcen svátku Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Pro řeholnici, která se setkala s nepochopením i u svých sester a představených, to nebylo snadné poslání. Nikdy se nenechala odradit a celý svůj život zasvětila tomu, aby svět poznal Kristovu lásku.
Šíření kultu
Svátek Nejsvětějšího srdce se zrodil u bran osvícenství. Jak napsal emeritní profesor patristiky otec Enrico Cattaneo v časopise La Civiltà Cattolica, „spiritualita Kristova Srdce byla hrází proti rozšířené racionalistické mentalitě, která živila ateistickou a antiklerikální kulturu“. Kolem této úcty se rozpoutala bouřlivá diskuse, a to i v samotné církvi, až v roce 1856 Pius IX. rozhodl, že svátek Nejsvětějšího Srdce Ježíšova by měl být rozšířen na celou církev. V 19. století se tak kult šířil jako oheň se zasvěcováním, vznikem mužských a ženských kongregací, zakládáním univerzit, oratoří a kaplí.
Haurietis acquas Pia XII.
Pak přišlo Haurietis acquas Pia XII. z roku 1956, napsané v době, kdy úcta k Srdci Ježíšovu prožívala krizi. Papež Pacelli chtěl v encyklice oživit tento kult a vyzvat církev, aby lépe pochopila a realizovala různé formy zbožnosti, které jsou „nanejvýš užitečné“ pro potřeby církve, ale také „praporem spásy“ pro moderní svět. Benedikt XVI. v dopise k 50. výročí Haurietis aquas pak zdůraznil: „Toto tajemství Boží lásky k nám není jen obsahem kultu a úcty k Ježíšovu Srdci: je stejně tak obsahem veškeré pravé křesťanské spirituality a zbožnosti. Je proto důležité zdůraznit, že základ této zbožnosti je starý jako křesťanství samo“.
Františkova zbožnost
Papež František vždy projevoval hluboký vztah k Nejsvětějšímu Srdci a dával ho do souvislosti se samotným posláním kněží. V roce 2016 se zakončení kněžského jubilea konalo právě na slavnost Srdce Ježíšova a v homilii mše svaté papež požádal kněze celého světa, kteří přijeli do Říma, aby podobně jako Dobrý pastýř nasměrovali svá srdce ke ztraceným ovcím, k těm nejvzdálenějším a posunuli epicentrum srdce mimo sebe samé. Také v souvislosti s jubileem papež v první z meditací o milosrdenství doporučil biskupům a kněžím, aby si znovu přečetli Haurietis acquas, protože „Kristovo srdce je středem milosrdenství. To je vlastní milosrdenství, které si špiní ruce, dotýká se, chce se zapojit do druhého... zajímá se o člověka, o jeho zranění“.
Čtvrtá encyklika pontifikátu
Dilexit nos, jak již bylo zmíněno, je Františkovou čtvrtou encyklikou po Lumen fidei (29. června 2013), napsané „čtyřma rukama“ s Benediktem XVI; Laudato si' (24. května 2015) o ekologické krizi a potřebě pečovat o stvoření; Fratelli tutti (3. října 2020), sumě výzev a poselství argentinského papeže o naléhavosti bratrství a sociálního přátelství ve světě roztříštěném tehdy pandemií Covidu-19, dnes bratrovražednými válkami a konflikty vedenými rovněž ve jménu Boha.
Dilexit nos představí 24. října ve Vatikánské tiskové kanceláři Mons. Bruno Forte, teolog a arcibiskup z Chieti-Vasto, a sestra Antonella Fraccaro, generální představená Učednic evangelia.
Tisková konference bude živě přenášena v původním znění na kanálu Vatican News Youtube, a to po připojení na https://www.youtube.com/c/VaticanNews.
