Inaugurace Katolického institutu pro nenásilí Inaugurace Katolického institutu pro nenásilí 

Papež: Nechť nenásilí vede svět

Papežovo poselství k otevření mezinárodního institutu Pax Christi v Římě

Edoardo Giribaldi – L´Osservatore Romano

Nenásilí jako „průvodce světem“, který se učí poznávat, že jej tvoří bratři. Tímto přáním doprovodil papež inauguraci Katolického institutu pro nenásilí, která se konala v neděli 29. září odpoledne, založeného Katolickou iniciativou pro nenásilí Pax Christi International, hnutím na podporu míru, které tvoří 120 organizací z celého světa. Institut se sídlem v Římě se bude věnovat prosazování nenásilí jako základního učení církve a pustí se do ambiciózního úkolu zpřístupnit výzkum a zdroje, které produkuje, nejen církevním představitelům, ale také globálním společenstvím a institucím.

Papež: Kéž láska a nenásilí provázejí svět a naše vzájemné chování

Mons. Giovanni Ricchiuti, italský národní předseda Pax Christi, při inauguraci tlumočil pozdrav Františka, který uvedl, že je „vřele potěšen touto chvályhodnou iniciativou“, a popřál účastníkům „nové přilnutí k hodnotám míru a bratrství“. Papež rovněž vyzval, aby „společně pracovali na zajištění obrany práv každého tvora“ a aby se „stali budovateli společnosti založené na vzájemné lásce“. Kéž láska a nenásilí,“ píše papež, ‚provázejí svět a způsob, jakým se k sobě navzájem chováme‘. Slavnostní inaugurace se konala v římském Institutu blahoslavené Panny Marie za přítomnosti kardinála Charlese Maung Bo, arcibiskupa Rangúnu, největšího města Myanmaru, a kardinála Roberta Waltera McElroye, biskupa San Diega v USA, spolu se sestrou Teresií Wachirou z Institutu blahoslavené Panny Marie a známou spisovatelkou a badatelkou Marií Stephanovou, která akci a besedu moderovala.

Kardinál McElroy: Nenásilí je základem církve

V rozhovoru pro vatikánská média na okraj akce kardinál McElroy zdůraznil objektivní obtížnost sdílení ideálu nenásilí v kontextu, který je v současnosti poznamenán konflikty a násilím: „Zdá se mi však, že je to jediné poselství, které máme ve světle evangelia a doby, v níž žijeme. Cesta, kterou je třeba následovat, domnívá se kardinál McElroy, je ta, kterou „naznačuje encyklika Fratelli tutti a která nám klade otázky, jak projevit každému „lásku, k níž jsme povoláni k našim bratrům a sestrám ve světě v těchto velmi obtížných situacích, k nimž patří ozbrojené konflikty a vnitřní konflikty“. Odpovědí na tyto otázky „nemůže být pokračování ve válce a opětování útoku za útokem nebo vyvolávání nových útoků“. Naopak musí být „založena na připravenosti podnikat kroky a někdy i riskovat, aby bylo dosaženo míru, aby byl zachován nebo posílen“. Neměli bychom si dělat iluze, nenásilí „neřeší všechny problémy“, ale přesto platí za „základní postoj, který by církev měla mít, zakořeněný v našich nejstarších tradicích a jistě velmi účinně a důsledně formulovaný papežem Františkem“. Nenásilí,“ poznamenal kard. McElroy, představuje základ církve a „její svědectví a úsilí musí směřovat k pomoci konkrétním konfliktním situacím ve světě“.

Kardinál Bo: Ježíšovo odmítnutí násilí není slabostí

Poté se slova ujal kardinál Bo, který postavil postavu Ježíše, „Knížete míru“, vedle postav dalších velkých „apoštolů míru: Mahátmy Gándhího a Martina Luthera Kinga“. Ti „nás vyzývají, abychom odvážně kráčeli k zaslíbené zemi, kde by každý bratr a sestra žili v důstojnosti, míru a prosperitě“. Kardinál připomněl utrpení izraelského, palestinského a ukrajinského obyvatelstva a utrpení své vlasti, Myanmaru. „Jsme vyzváni, abychom se zastavili a zamysleli: můžeme pokračovat na této destruktivní cestě? Nebo máme jako lidská rodina provést hlubokou změnu a přejít od paradigmatu války a násilí k paradigmatu míru a nenásilí?“ řekl kardinál. V návaznosti na myšlenku, vyjádřenou kardinálem McElroyem, kard. Bo vysvětlil, že „Ježíšovo odmítnutí násilí nepředstavuje stav slabosti. Prohlásil, že láska je silnější než nenávist, že mír trvá déle než válka a že spravedlnost, je-li postavena na základech nenásilí, je neotřesitelná. Jak nám řekl v blahoslavenstvích: 'Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími dětmi'“. Na to navázala sestra Teresia Wachira, která připomněla, že základem nenásilí je „přijetí všech, i nepřítele“. Učení, kterému se naučila v dětských letech v Keni, je v kontrastu s představami, které se učila na univerzitě: „Diskutovali jsme o genderovém násilí a bylo řečeno, že je správné, když muž bije svou ženu. To proto, že naše kultura říká, že když muž bije svou ženu, tak ji miluje. A já jsem si říkala: jak je to možné?“

Budoucí činnost Katolického institutu pro nenásilí

Činnost Institutu bude zahrnovat pozvání teologů, výzkumníků a praktikujících nenásilí jako spolupracovníků Institutu, kteří se budou zabývat oblastmi, jako je evangelijní nenásilí, nenásilná praxe a strategická moc a kontextuální zkušenosti s nenásilím. Již v říjnu, v návaznosti na úvahy na téma nenásilí, o nichž informovalo XVI. řádné generální shromáždění biskupské synody, nabídne Institut semináře, které se budou zabývat právě těmito otázkami.

Kardinál Tomasi: Je třeba poznat skutečný náboženský postoj islámu

Druhý okamžik věnovaný zahájení činnosti Institutu se konal v pondělí 30. června dopoledne, kdy se konala snídaně pro novináře za přítomnosti kardinála Silvana Maria Tomasiho, apoštolského nuncia a mimo jiné někdejšího stálého pozorovatele Svatého stolce při Úřadu OSN a specializovaných institucích v Ženevě. „Nelze mluvit o násilí, aniž bychom vytvořili mentalitu a kulturu, která zahrnuje schopnost žít společně, a to hodně závisí na schopnosti vést dialog s lidmi, kteří smýšlejí jinak nebo mají jiný životní styl,“ vysvětlil Tomasi vatikánským médiím. Jedním z příkladů, které kardinál uvedl, je islámská mentalita. Obecně se soudí, že „navrhuje a prosazuje násilí jako reakci na obtížné situace“. Existují však „dohody uzavřené Mohamedem s křesťany, které vyzývají k soužití“. Model, který zdůrazňuje, jak je třeba „znát skutečný náboženský postoj“ určitých kultur „a ne pouze ten, který politici učinili dominantním, aby si udrželi moc“.

Kardinál Tomasi s novináři
Kardinál Tomasi s novináři
1. října 2024, 13:05