František ke španělským poutníkům: Než si začnete stěžovat, myslete na lidi v nouzi
Tiziana Campisi - Vatikán
František adresoval poutníkům směřujícím do kláštera augustiniánek v Talavera de la Reina ve Španělsku vřelý a krátký pozdrav, doprovázený novou modlitbou za obyvatele Valencie sužované povodní. Doporučil svým hostům, aby nikdy neztráceli dobrou náladu a „měli vždy na srdci potřeby druhých“, přičemž připomněl, že existují lidé, kterým chybí i to nejzákladnější.
Víte, že existují lidé, kteří nemají práci? A když si někdo jde stěžovat, protože má hodně práce, myslete na ty, kteří práci nemají. Jsou lidé, kteří nemají na nájem a jsou vystěhováni, a když někdo vstoupí do kláštera, do farního domu, ať si uvědomí, že „má všechno zadarmo“. Když člověk bydlí ve vlastním farním domě, ve vlastním klášteře, a za sněhu a deště je dobře chráněn, ať pomyslí, že jsou lidé, kteří spí venku.
Služba a apoštolát vycházejí ze setkání s Bohem
Papež přijal řeholnice a poutníky dnes, ve čtvrtek 7. listopadu v Klementinském sále Apoštolského paláce. Skupina věřících dorazila do Říma v době vrcholících oslav 450. výročí založení mnišské komunity, která od svého založení „spojuje kontemplativní život se službou křesťanské výchově“. Právě proto mnozí přicházejí do kontaktu s řeholnicemi již od školních let, poznamenal papež, který zdůraznil, jak důležité je pro křesťany mít Boha jako záchytný bod.
Blízkost Španělsku
Papež se poté odpoutal od psaného textu a zmínil drama, které zasáhlo provincii Valencie při povodni Dana, jež si vyžádala téměř 220 mrtvých a mnoho pohřešovaných. „Pocházíte ze Španělska. V těchto dnech je mi Španělsko velmi blízké kvůli tragédii ve Valencii,“ říká papež. A připomněl obraz Panny Marie de los Desamparados, patronky Valencie, vystavený na pódiu středeční generální audience, před nímž se několik okamžiků modlil. „Tolik tam trpí, tolik. A teď se zdá, že i Barcelona má nějaké problémy, ale už trochu vědí, jak se s nimi vypořádat, jednají, zvládnou je,“ řekl František. Proto poradil, aby se poutníci vždy zaměřili na potřebné, nestěžovali si a byli vděční za to, co mají.
Nikdy neztrácejte smysl pro humor
Ve stejném duchu papež František nabádal, aby příchozí „nikdy neztráceli radost, nikdy neztráceli smysl pro humor“, protože „když křesťan, a tím spíše řeholník, řeholnice, ztratí smysl pro humor, zkysne“ a „je tak smutné vidět kněze, řeholníka, řeholnici s kyselou tváří“. „Jsou jako naložení v octě,“ řekl papež a vyvolal tím smích přítomných. „Člověk musí mít vždy úsměv a dobrou náladu“. A v této souvislosti vyzval k tomu, aby každý denně pronášel „velmi krásnou modlitbu svatého Tomáše Mora a prosil o smysl pro humor“, který člověka udržuje „svěžího ve službě Bohu“.
Opakuji: smutný světec je smutný. Svatost je vždy radostná, od dobromyslných projevů svatého Filipa Neriho až po opatrnější projev dobré nálady, kterým je úsměv. Mějte úsměv, který se nepřetvařuje, který vychází ze srdce, a tudíž je naplněný.
Mnišská komunita Talavera
Klášter mnišek z Talavery de la Reina založil 9. května 1573 svatý Alonso de Orozco, řeholník řádu svatého Augustina. Zde chtěla jeho sestra Francisca, zbožná žena oddaná charitativním skutkům, která ovdověla, vést život zcela zasvěcený Bohu v rozjímání a modlitbě. Od prvních let založení byly do kláštera přijímány dívky a chlapci, kteří byli vychováváni podle tehdejších zvyklostí, někteří přijímali řeholní život a jiní se připravovali na manželství. Mnišská komunita rozvíjela apoštolát vzdělání a zároveň udržovala intenzivní kontemplativní život. Dnes se mnišky prostřednictvím výchovného působení v Koleji Nejsvětějších Srdcí a pastorační činnosti ve skupinách Přátelé Agustína (děti), Cor Unum (dospívající a mladí lidé), Santa Mónica (rodiny) a Společenství křesťanských matek Santa Mónica (rodiče) snaží doprovázet při hledání Pravdy, žít v autentickém evangelijním bratrství a přispívat svým životem k budování civilizace Lásky.
