Papež: „Dialog před 40 lety zabránil válce mezi Chile a Argentinou"

Lisa Zengarini, Vatikán

Dne 29. listopadu 1984 podepsaly Chile a Argentina přelomovou smlouvu o míru a přátelství, která ukončila dlouholetý hraniční spor o kanál Beagle, jenž se v roce 1978 vyhrotil až na pokraj ozbrojeného konfliktu.

Smlouvu, která pomohla stabilizovat vztahy na jihoamerickém subkontinentu, zprostředkoval Svatý stolec, přičemž zásadní roli při zprostředkování konfliktu sehrál papež Jan Pavel II.

Podpis historické dohody byl připomenut na slavnostním ceremoniálu, který v pondělí ve Vatikánu uspořádala velvyslanectví Chile a Argentiny při Svatém stolci za účasti papeže Františka, kardinálů a členů diplomatického sboru.

ZDE NAJDETE CELÝ PAPEŽŮV PROJEV V ORIGINÁLE

Vzor hodný následování

Papež využil této příležitosti, aby znovu zaníceně apeloval na svět ve prospěch míru a dialogu.

V proslovu na slavnostním ceremoniálu poznamenal, že „nezlomné odhodlání, které obě země prokázaly během dlouhých a obtížných jednání, a plody míru a přátelství, které přinesly, mohou sloužit jako vzor hodný následování“ v této pro svět obzvláště obtížné době.

Papež František připomněl klíčovou roli, kterou sehrál svatý Jan Pavel II. spolu s biskupy obou národů podporovanými argentinským a chilským lidem při hledání mírového a dlouhodobého řešení konfliktu zakotveného ve spravedlnosti, mezinárodním právu a vyloučení síly.

„Dnes zažíváme, jak smutné je uchýlit se k síle.“

Dialog a přátelství s Bohem a našimi bližními jsou klíčem k míru

Při úvahách o dvou klíčových slovech smlouvy, míru a přátelství, papež František zdůraznil, že tento model úplného, definitivního a mírového urovnání sporu „si zaslouží být znovu předložen v současné situaci ve světě, v níž tolik konfliktů přetrvává a degeneruje bez účinné vůle k jejich řešení prostřednictvím absolutního vyloučení použití síly nebo hrozby jejího použití“.

Papež poté poukázal na nespravedlnost, násilí a nerovnost, které spolu s „vážnou klimatickou krizí a bezprecedentními antropologickými změnami“ i v současnosti podněcují konflikty. Zdůraznil, že je třeba těmto neúspěchům čelit tím, že otevřeme svá srdce „setkání s Bohem a budeme si více uvědomovat sebe, své bližní a skutečnosti kolem nás“ a upřednostníme vztahy před materiálními úspěchy či soutěživostí.

„Je to přátelství s Bohem, které se pak odráží ve všech ostatních lidských vztazích; to je základ radosti, která nikdy nezanikne,“ řekl.

S odkazem na nedávné společné prohlášení biskupů Argentiny a Chile k tomuto výročí papež František znovu zdůraznil jejich vděčnost Bohu za záchranu obou národů před válkou a vyjádřil naději, „že duch setkání a shody mezi národy usilujícími o mír v Latinské Americe a na celém světě může napomoci znásobení koordinovaných iniciativ a politik zaměřených na řešení četných sociálních a environmentálních krizí, které postihují obyvatelstvo všech kontinentů a nejvíce škodí chudým“.

Pokrytectví volání po míru a zároveň investování do zbraní

Papež znovu zdůraznil význam smlouvy z roku 1984 jako nadčasového příkladu toho, jak trpělivé vyjednávání a kompromisy mohou vést k mírovým řešením, a rozšířil své naděje, že duch míru a přátelství ovlivní mezinárodní úsilí o řešení současných konfliktů.

Zároveň vyjádřil politování nad tím, co označil za „pokrytectví“ některých zemí, které hovoří o míru a přitom investují do zbrojení: „Toto pokrytectví,“ řekl, “nás vždy vede k neúspěchu. K selhání bratrství, k selhání míru.“

„Kéž by mezinárodní společenství prostřednictvím dialogu zajistilo, aby zvítězila síla práva, neboť dialog ‚musí být duší mezinárodního společenství‘.“

Papež František zakončil svou promluvu vzýváním Božího požehnání pro Argentinu, Chile a všechny národy usilující o mír na přímluvu Panny Marie, Královny míru.