Papež: Podporujte odvážně mír i tváří v tvář neúspěchům

František přijal na audienci delegace diecéze Aosta a Kongregace kanovníků z Gran San Bernardo a vyzdvihl profil patrona horolezců, přičemž zdůraznil jeho schopnost dotknout se „při kázání i těch nejzatvrzelejších srdcí“, pečovat o poutníky a poutnice v alpských průsmycích na Mont Blancu a řešit náročné a delikátní podniky „mimo jakoukoli záruku úspěchu“. „Jak moc tuto odvahu potřebujeme i nyní,“ říká papež.

Tiziana Campisi - Vatikán

Je patronem horolezců, cestovatelů a obyvatel Alp a jeho život se vyznačoval hlásáním, pohostinstvím a podporou míru. Tyto rysy postavy svatého Bernarda z Aosty papež prohloubil, když dnes 11. listopadu v Klementinském sále Apoštolského paláce přijal delegace diecéze Aosta a Kongregace kanovníků z Gran San Bernardo na závěr jubilejního roku věnovaného stému výročí vyhlášení jemu uznaných titulů, 900. výročí jeho kanonizace a prvnímu tisíciletí od jeho narození.

František se pozastavil zejména nad působením svatého Bernarda jako šiřitele míru a připomněl „jeho cestu do Pavie, kde se již nemocný snažil přesvědčit císaře Jindřicha IV., aby upustil od svého záměru vést válku proti papeži Řehoři VII. Tato cesta, která neměla pozitivní výsledek, ho „stála život“, zemřel totiž krátce po návratu, připomíná papež, který poukazuje na to, jak jeho nasazení v tak „choulostivém a nejistém podniku, mimo jakoukoli záruku úspěchu“, učinilo světce „v našich očích ještě ušlechtilejším“.

Prosazovat mír, aniž bychom se nechali odradit, a to i tváří v tvář neúspěchu: jak moc tuto odvahu potřebujeme i dnes.

ZDE NAJDETE CELÝ PAPEŽŮV PROJEV V ORIGINÁLE

Program integrální, materiální a duchovní charity

František dále zdůraznil, že Bernard „byl kazatelem schopným zasáhnout i ta nejzatvrzelejší srdce, otevřít je daru víry a obrácení“ a že poslání hlásání „se věnoval s horlivostí až do své smrti v roce 1081 v Novaře“. Co se týče pohostinnosti, že „péče o poutníky a pocestné, kteří překračovali alpské průsmyky poblíž Mont Blancu“ na cestě „do Itálie z Francie a Švýcarska a naopak“, je to, co mu zajistilo popularitu. Byla to „neprostupná“ cesta přes průsmyky nejvyšší hory Alp, zdůrazňuje papež, „a zahrnovala riziko ztracení, napadení a smrti v ledu“. V těchto místech Bernard založil dva hospice s kanovníky, kteří se této službě věnují dodnes, s heslem: Hic Christus adoratur et pascitur, „Zde je Kristus adorován a živen“.

Je to program integrální charity, materiální i duchovní, jehož středobodem je eucharistie a který přechází od modlitby k přijetí každého, kdo zaklepe na dveře. Skutečný vzor i pro naše dny: přijímat a pečovat o každého, kdo žádá o pomoc, na těle i na duchu, bez rozdílu a bez uzavírání se.

Cesta v srdci

Na závěr audience se papež uchýlil ke „dvěma symbolům hor“, aby vyzdvihl další dvě charakteristiky existence patrona horolezců: „sekeru na led a lano“. Prvním z nich bylo pro svatého Bernarda „Boží slovo, kterým dokázal otevřít i ty nejchladnější a nejzatvrzelejší duše“; druhým „bylo společenství, s nímž kráčel - a pomáhal ostatním kráčet - i po riskantních cestách, aby dosáhl cíle“. Františkovým přáním je, aby všichni mohli „kráčet po krásných cestách jako on, mezi vysokými horami, ale především uvnitř srdce“.

 

11. listopadu 2024, 14:57