Papež filipínské komunitě: Musíme vytvářet přívětivý domov

Kielce Gussie, Vatikán

V rozhovoru se zástupci filipínské komunity žijící ve Španělsku vyjádřil papež František radost z jejich návštěvy ve Vatikánu.

Na úvod pochválil slovo, které si zvolili jako název své misie v Madridu: „Tahanan,“ což v překladu znamená „domov“.

Papež zdůraznil, že dobře reprezentuje univerzální církev, protože „kamkoli přijdeme, je to pro nás domov, vřelý a přívětivý“.

Místo přijetí

Pro více než 200 000 filipínských státních příslušníků ve Španělsku má komunita v Madridu sídlo ve farnosti Nuestra Señora del Espino, neboli „Panny Marie v trní".

Ačkoli mohou mít bezpečné místo, které mohou nazývat domovem, papež komentoval realitu mnoha migrantů, kteří spíše než „vřelý a přívětivý domov“ nacházejí „nesčetné obtíže a nepochopení, které se proti nim vztyčují jako trny“.

Proč slavit

Soukromá audience se konala u příležitosti 25. výročí kanonického založení osobní farnosti Neposkvrněného početí Panny Marie a svatého Lorenza Ruize v Barceloně.

Papež František označil svatého Lorenza za „velmi krásnou postavu“, která k nám promlouvá o integraci kultur“. Při úvahách o světci ze 17. století papež vyzdvihl jeho čínský a filipínský původ a španělské dědictví, které do této části světa přineslo víru.

Svatý Lorenzo Ruiz byl však nucen opustit svou rodnou zemi Filipíny kvůli nespravedlnosti - „v jeho případě kvůli pomluvě“.

Papež František přirovnal jeho boj k boji milionů lidí, „kteří jsou dnes nuceni emigrovat, aby si zachránili život nebo hledali lepší budoucnost“. Po odchodu z Filipín byl svatý Lorenzo povolán, aby „dosvědčil svou víru vrcholným činem lásky: obětováním svého života“.

V závěru svého poselství vyzval papež František hosty, aby napodobovali svatého Lorenza a jeho příklad „života zasvěceného službě Bohu v druhých lidech“. Tím, řekl papež, „můžeme i my budovat svůj ‚tahanan‘“ a být druhým vřelým a přívětivým domovem.

První Filipínec uctívaný v církvi

Lorenzo se narodil kolem roku 1600 nedaleko filipínské Manily a ve své místní farnosti sloužil jako ministrant a písař. V mládí vstoupil do dominikánského bratrstva Nejsvětějšího růžence. V roce 1636 byl obviněn z vraždy Španěla a uprchl do Japonska.

V té době Japonsko pronásledovalo křesťany a Lorenzo byl brzy po svém příjezdu zatčen za to, že byl křesťanem. Nakonec byl pro víru mučen a zabit.

Beatifikován byl 18. února 1981 na Filipínách a jednalo se o první blahořečení, které se kdy konalo mimo Vatikán. O šest let později byl kanonizován a stal se patronem filipínské mládeže, Filipín, lidí pracujících v zahraničí a ministrantů.