Papež píše nunciovi v Rusku: Válka, těžká rána způsobená lidské rodině

Salvatore Cernuzio - Vatikán

Papež František opět píše, stejně jako 19. listopadu svému nunciovi na Ukrajině, dopis svému zástupci v Ruské federaci monsignorovi Giovannimu d'Aniellovi, aby vyjádřil především lítost nad vyčerpávající a dlouhotrvající válkou, která představuje „těžkou ránu zasazenou lidské rodině“, a poté povzbudil k „obnovenému diplomatickému úsilí“ o zastavení konfliktu a nastolení míru.

Věřím, že humanitární úsilí zaměřené na ty nejzranitelnější může připravit půdu pro obnovené diplomatické úsilí potřebné k zastavení vývoje konfliktu a dosažení dlouho očekávaného míru.

Blízko všem, kteří trpí

Je to vskutku „dlouho očekávaný“ mír, který se však více než tisíc dní po zahájení ruské agrese stále zdá být vzdáleným cílem. Mezitím, za téměř tři roky bombardování, zabíjení, zraňování, věznění, jsou na bojišti a v domovech statisíce mrtvých, a řeka slz prolévaných rozbitými rodinami. František - který je od počátku konfliktu zastáncem oné zásady „rovnosti“ vůči trpícím, která je vlastní papeži, pastýři univerzální církve, ale také papežské diplomacii - ze sebe dělá „tlumočníka“, jak píše, této bolesti.

Výkřik bolesti

Je to bolest „desetitisíců matek, otců a synů, kteří truchlí pro své blízké, kteří padli ve válce, nebo se trápí pro ty, kteří jsou nezvěstní, zajatí nebo zranění, ať už vojáci nebo civilisté“.

Jejich volání se vznáší k Bohu a dovolává se míru namísto války, dialogu namísto hřmotu zbraní, solidarity namísto partikulárních zájmů, protože ve jménu Boha nelze nikdy zabíjet.

Obnovení míru

„Bolestivé a dlouhé trvání této války je pro nás naléhavou výzvou, která nás vyzývá k povinnosti společně uvažovat o tom, jak zmírnit utrpení postižených a obnovit mír,“ píše papež v dopise, který podepsal 12. prosince v souvislosti s Vánocemi, ale který byl odeeslán dnes, v sobotu 14. „Všichni jsme totiž vázáni vzájemnou odpovědností v duchu pravého lidského bratrství,“ dodává papež a opakuje své osobní znepokojení nad „zprávami o utrpení způsobeném konfliktem v tomto regionu“.

Bratři Karamazovi a utrpení nevinných

Jsou to zprávy o náletech a raketách, o civilistech zabitých pod bombami, o blížících se dodávkách zbraní a příměří, které se zdá být na ústupu. Papeže Františka však trápí především utrpení nevinných. Aby ho odsoudil, čerpá ve svém poselství z ruské kultury a cituje jednoho z jemu nejdražších autorů, Fjodora Dostojevského, a jeho Bratry Karamazovy. Připomíná zejména dialog obsažený ve čtvrté kapitole páté knihy, v němž Ivan, jeden z bratrů, vysvětluje Aljošovi, že odmítá Boží svět kvůli lidskému utrpení, zejména utrpení dětí. Scénu, kterou papež v těchto letech svého pontifikátu několikrát citoval.

Utrpení způsobené nevinným je mocným odsouzením všech forem násilí. 

Obnovené diplomatické úsilí

Papež František píše, že se připojuje k volání trpících „s bolestným srdcem nad zmařenými životy, ničením a utrpením a také nad těžkou ranou, kterou tato válka zasadila lidské rodině“. „Věřím, že humanitární úsilí zaměřené na ty nejzranitelnější může otevřít cestu obnovenému diplomatickému úsilí, které je nezbytné k zastavení postupu konfliktu a dosažení dlouho očekávaného míru,“ uvádí dále papež.

Prosba o dar míru

Nakonec při pohledu na „tuto společnou cestu“ list připomíná slova „moudrého Božího muže, tolik drahého ruskému lidu“, svatého Serafíma Sarovského: „Získejte ducha míru a tisíce lidí kolem vás budou zachráněny“. Jeho slova jsou v dopise citována také v cyrilici: „Стяжи дух мирен и тысячи вокруг тебя спасутся“.

Na závěr papež prostřednictvím nuncia d'Aniella vyzval „každého člověka dobré vůle, aby se spojil v modlitbě k Bohu, vyprošoval dar míru a v závazku přispět k tomuto ušlechtilému cíli pro dobro celého lidstva“.