Papež poutníkům do Santiaga: Buďte na cestě pozorní k potřebným

František přijal italské poutníky, kteří podnikají "Cammino" do španělské svatyně: "Jejich počet v posledních letech vzrostl. Ale konají lidé, kteří se vydávají na poutní cestu do Santiaga, skutečnou pouť, nebo něco jiného?" Přítomni byli také členové guanellské rodiny, kteří se starají o ubytování: „Děkuji vám za váš evangelizační a pečující apoštolát“. Papež doporučuje vždy mít s sebou kapesní evangelium: nic to nestojí, ale pokud někdo nemůže zaplatit, zaplatím za něj já.

Vatican News

„Na cestě buďte pozorní k druhým, zvláště k těm, kteří nejvíce strádají, k těm, kteří upadli, k těm, kteří jsou v nouzi...“. Tak zní papežovo doporučení italským poutníkům do Santiaga, které dnes, 19. prosince, přijal při audienci ve Vatikánské bazilice spolu se členy Guanelliánské rodiny - kněze, řeholníky, seminaristy a laiky -, kteří již téměř patnáct let působí v galicijské církvi, jak v Santiagu, tak ve Finisterre, aby duchovně přijímali ty, kteří se na slavnou „cestu“ vydají.

CELÝ TEXT PROMLUVY PAPEŽE FRANTIŠKA SI MŮŽETE PŘEČÍST ZDE

I papežové "poutníci" v Santiagu

„Vy poutníci jste tak trochu živým důkazem vašeho apoštolského nasazení,“ řekl papež a poukázal na to, jak je zajímavé sledovat nárůst počtu poutníků do Santiaga v posledních třiceti letech.

Byli mezi nimi i moji předchůdci svatý Jan Pavel II. a Benedikt XVI. kteří chtěli tuto svatyni navštívit, zejména pro její velký význam v křesťanských dějinách Evropy.

Pouť, nebo něco jiného?

Jestliže je na jedné straně zaznamenán početní nárůst jako „velmi pozitivní skutečnost“, na druhé straně to vyvolává vážnou otázku: „Jsou lidé, kteří se vydávají na poutní cestu do Santiaga, skutečnými poutníky? To je otázka, na kterou si musíme odpovědět. Nebo je to něco jiného? Jinak samozřejmě existují různé zkušenosti, ale tato otázka nás nutí k zamyšlení,“ říká papež František.

Ticho a evangelium

Následně uvádí tři znaky, podle kterých lze identifikovat křesťanskou pouť k hrobům apoštolů. Prvním z nich je ticho: „Cesta prožitá v tichu umožňuje naslouchat, naslouchat srdcem, a tak během chůze díky únavě nacházet odpovědi, které srdce hledá, protože srdce klade otázky“.

Druhým znamením je evangelium: „Mějte vždycky v kapse evangelium, to doporučuji, kupte si malé, kapesní, dejte si ho do kapsy a každý den si něco přečtěte; otvírejte ho a čtěte,“ doporučuje papež.

Je to krásný způsob modlitby. Kapesní evangelium, to nic nestojí, ale když si ho někdo nemůže zaplatit, zaplatím ho já, požádejte mě... [směje se] Ale je důležité nosit evangelium v kapse.

Zprávy, které lidi rozpláčou

„Cesta,“ dodal papež, “je tím pravdivější, tím křesťanštější, čím více vede k tomu, že člověk vyjde ze sebe a svobodně se rozdá ve službě bližnímu. A to dělá Duch svatý, když čteme evangelium každý den: „My,“ říká František, „můžeme číst román, krásný, je to pro nás možná dobré, číst zprávy každý den, některé nás rozpláčou, ale můžeme číst; ale když čteme evangelium, je tu někdo vedle nás“ a je to Duch svatý, který nám pomáhá, „abychom dobře pochopili, co evangelium působí“.

Protokol „Matouš 25"

Po mlčení a evangeliu je třetím prvkem to, co papež nazývá „Protokol Matouš 25“, tedy pomoc a podpora těm nejmenším podle Kristových slov v evangeliu (Mt 25,40): „Co jste udělali jednomu z těchto mých nejmenších bratří, mně jste udělali“. „Mlčení, evangelium a konání dobra i těm nejmenším, nejubožejším lidem. Vždy konat dobro,“ připomněl papež a připomněl, že "svatý Luigi Guanella řekl, že smyslem života těch, kdo věří, je zajistit, aby nikdo nezůstal pozadu".

Vracíme se jako apoštolové

Na závěr svého pozdravu papež povzbudil Guanelliovu rodinu, aby pokračovala v tomto díle „apoštolátu evangelizace a péče“.

Staří poutníci nás učí, že z křesťanských poutí se člověk vrací jako apoštol! Podnikám pouť a vracím se jako apoštol, abych hlásal Ježíše.

 

19. prosince 2024, 13:31