Papež promluvil na konferenci na Korsice

V promluvě na "Konferenci o lidové zbožnosti ve Středomoří" v Ajacciu papež František zdůrazňuje význam těchto projevů víry jako prostředku podpory evangelizace v našich stále více sekularizovaných společnostech a komunitách.

Lisa Zengarini, Vatican News

Lidová zbožnost zdaleka není zastaralým folklorním projevem, ale může být mocným prostředkem dnešní evangelizace, který podporuje společenství a sounáležitost, řekl papež František ve svém prvním projevu během apoštolské cesty na Korsiku.

ZDE NAJDETE CELÝ PAPEŽŮV PROJEV V ORIGINÁLE

V projevu v Palais des Congrès et d'Exposition v Ajacciu na závěr "Kongresu o lidové zbožnosti ve Středomoří" papež zdůraznil, že "aktivní evangelizační síla" těchto projevů víry by neměla být v našich sekularizovaných společnostech podceňována, a vyzval ke konstruktivnímu dialogu mezi křesťanskou a sekulární kulturou.

Dialog mezi křesťanskou a sekulární kulturou

V úvodu svého projevu papež František připomněl, že Středomoří, „kolébka mnoha vysoce rozvinutých civilizací“, v minulosti sloužilo jako křižovatka kultur, myšlenek a právních a institucionálních rámců, které nadále ovlivňují moderní svět, a je místem, kde dialog mezi Bohem a lidstvem dosáhl svého vrcholu ve vtělení Ježíše Krista.

Papež poznamenal, že křesťanská víra po staletí utvářela životy národů a jejich politické instituce, ačkoli dnes jsou lidé „stále více lhostejní“ k Boží přítomnosti a jeho slovu, „zejména v evropských zemích“.

To by však nemělo vést k „ukvapeným úvahám a ideologickým soudům, které by i v dnešní době stavěly proti sobě křesťanskou a světskou kulturu“. Místo toho papež poznamenal, že „je důležité uznat vzájemnou otevřenost mezi těmito dvěma horizonty“, a to i s ohledem na skutečnost, že nevěřícím nebo těm, kteří se vzdálili náboženské praxi, „není cizí hledání pravdy, spravedlnosti a solidarity“.

„I když se nehlásí k žádnému náboženství, nosí v srdci velkou žízeň, hledání smyslu, které je vede k přemýšlení o tajemství života a k hledání základních hodnot pro společné dobro,“ řekl.

Evangelizační a komunitní síla lidové zbožnosti

V této souvislosti papež František pokračoval: „Můžeme ocenit krásu a význam lidové zbožnosti“, která umožňuje lidem - ať už hluboce zbožným, nebo na okraji víry - navázat spojení s jejich duchovními kořeny.

Vyjadřováním víry prostřednictvím jednoduchých gest a symbolického jazyka zakořeněného v kultuře lidí, konstatoval papež, „lidová zbožnost odhaluje Boží přítomnost v živém těle dějin, posiluje vztah k církvi a často se stává příležitostí k setkání, kulturní výměně a oslavě“.

„Lidová zbožnost nám umožňuje vidět, jak se víra, jakmile je jednou přijata, vtělí do kultury a je neustále předávána dál, a v důsledku toho je aktivní evangelizační silou, kterou nesmíme podceňovat: kdybychom to udělali, znamenalo by to neuznat působení Ducha svatého.“

Potřeba pastoračního rozlišování

Papež František se však ohrazuje proti riziku redukce lidové zbožnosti na pouhé vnější či folkloristické rituály postrádající hlubší duchovní angažovanost, nebo dokonce na pověru. Vyzval proto k bdělosti „prostřednictvím pečlivého teologického a pastoračního rozlišování“.

Pozitivní dopad lidové zbožnosti na společnost

Papež František se poté dotkl pozitivního dopadu lidové zbožnosti na celou společnost, a to prostřednictvím podpory „autentické“ víry, která se „neredukuje na soukromou věc“, ale angažuje se v podpoře „lidského rozvoje, sociálního pokroku a péče o stvoření“. Lidová zbožnost podle něj posiluje komunitní strukturu společnosti a pěstuje „konstruktivní občanství“, které umožňuje spolupráci se světskými, občanskými a politickými institucemi „ve službě každému člověku, počínaje chudými, v zájmu integrálního lidského růstu a péče o životní prostředí“.

Podpora „zdravé sekularity“

Tato konstruktivní a respektující spolupráce mezi občanskými a církevními autoritami „ve prospěch celého společenství“ je podle něj příkladem toho, co zesnulý papež Benedikt XVI. nazval „zdravou sekularitou“, která zabraňuje politizaci náboženství a zároveň dbá na to, aby politika vycházela z etických a duchovních hodnot.

Obnovený důraz na evangelium a společné dobro

Na závěr svého projevu papež František povzbudil katolickou komunitu na Korsice, aby i nadále pěstovala své hluboce zakořeněné náboženské tradice a stávající dialog mezi církví a občanskými a politickými institucemi.

Povzbudil také mladé Korsičany, aby se „ještě aktivněji zapojovali do společenského, kulturního a politického života, inspirováni pevnými ideály a nadšením pro společné dobro“, a vyzval církevní pastýře a politické představitele, aby zůstali „blízko lidu“ a byli pozorní k jeho potřebám a touhám.

Nakonec papež František vyjádřil naději, že Kongres o lidové zbožnosti může inspirovat k obnovenému závazku vůči evangeliu a společnému dobru, zakořeněnému ve víře a službě.

„Doufám, že tento Kongres o lidové zbožnosti vám pomůže znovuobjevit kořeny vaší víry a přinese plody v podobě obnoveného nasazení v církvi a občanské společnosti ve službě evangeliu a společnému dobru všech občanů.“

 

15. prosince 2024, 11:22