Nášlapné miny nadále ohrožují svět

Této problematice věnuje své červencové číslo měsíčník Papežských misijních děl v Itálii (Popoli e missione), příznačně nazvaný „Odminovat zemi“. Připomíná, že ke zmíněné mezinárodní úmluvě o odstranění protipěchotních min ze světa se dosud nepřipojilo 33 členských států OSN, včetně Spojených států amerických, Číny, Ruska či Izraele.

Smutný primát v explozích těchto zbraní si již desetiletí udržují Asie a Afrika. V Afghánistánu ročně zabíjejí 1700 lidí, zatímco k nejzamořenějším územím náleží irácký Kurdistán, kde mají na svědomí více než šest tisíc obětí. Podle odborných odhadů by si odminování Kurdistánu vyžádalo 300 let. O mnoho lepší není stav v Sýrii a Jemenu, kde polovinu z obětí tvoří děti. Z latinskoamerických zemí ohrožují protipěchotní miny nejvážněji život obyvatel Kolumbie, kde místní církev před pěti lety zahájila protiminovou osvětovou kampaň, aby snížila riziko nehod.

V Evropě ovlivňují nášlapné miny dětství dvou set tisíc dětí na východní Ukrajině, které žijí, hrají si a docházejí do školy v zaminovaných krajích. V Chorvatsku a Bosně-Hercegovině je dosud najdeme na dvou procentech území. Ostatně, letos na jaře zabila nášlapná mina jednoho mladého Pákistánce a desítku dalších lidí v chorvatském Saborsku, což ještě více zhoršilo již beztak neutěšenou situaci uprchlíků zablokovaných na bosenské hranici, uzavírá měsíčník Papežských misijních děl.

(jag)