Bahrajn: Příspěvek imáma Al Tajíba
KRÁLOVSTVÍ BAHRAJNU - Awali - 04.11.2022
Poznámky Jeho Eminence, profesora Ahmeda Al-Tayeba, velkého imáma Al-Azhar Al-Sharif a předsedy Muslimské rady starších
Ve jménu Boha, Nejslitovnějšího a Milosrdného
Všechna chvála patří Bohu.
Boží mír a požehnání našemu učiteli, proroku Muhammadovi, jeho společníkům a jeho rodině.
Vaše Veličenstvo králi Hamad bin Ísa, králi Bahrajnského království, nechť Vás Bůh ochraňuje, drahý bratře papeži Františku, hlavě katolické církve,
dámy a pánové,
nechť na vás všechny sestoupí Boží mír a požehnání!
Své vystoupení bych rád zahájil vyjádřením upřímného poděkování a uznání Vašemu Veličenstvu králi Hamadovi a Vašemu ctihodnému lidu, lidu Bahrajnského království, za pozvání k účasti na tomto velkém, významném fóru s názvem "Východ a Západ pro lidské soužití".
Je to velmi významné, historické fórum, neboť se na něm setkávají vysoce uznávaní učenci, moudří vůdci, intelektuálové, politici a mediální osobnosti z Východu i Západu. Proto si zaslouží, aby se zapsalo do dějin a aby jeho poznámky a doporučení byly hrdě zaznamenány zlatým písmem, protože přichází jako aktuální reakce na současné výzvy, které se projevují napříč hranicemi času a místa.
Z důvodů souvisejících s místem konání v Bahrajnském království, jehož dějiny jsou hrdě definovány jeho ušlechtilým lidem, který si vždy vážil rozmanitosti a přijímání druhých bez ohledu na rozdíly v rase, víře, myšlení nebo kultuře. Toto historické dědictví dalo bahrajnskému lidu zvláštní schopnost přijímat civilizace a kultury v duchu dialogu a setkávání. Nejlepší aspekty těchto civilizací proměnili ve zdroj tvůrčí energie, která podporuje společenskou stabilitu a konstruktivní sociální rozvoj.
Co se týče načasování, které činí toto setkání a jemu podobné nezbytností a záchranným lanem, krutost našeho světa vůči lidskosti se ještě více prohloubila s porušováním nejzákladnějších práv člověka na minimální zabezpečení jeho života a zachování jeho vrozené lidské přirozenosti, kterou mu Bůh propůjčil.
V důsledku manipulace s vědomím a svědomím člověka a jeho rozptylování uspokojováním jeho pudů namísto plnění potřeb jeho duše, citů a svědomí se totiž jeho pocity staly naprosto zmatenými. Tyto potřeby totiž nejsou o nic méně důležité než potřeby těla. Naplnění těchto duchovních nároků je mnohem zásadnější, a dokonce nezbytné, neboť jsou klíčem k dosažení vnitřní rovnováhy, stability a klidu mysli pro každého člověka bez ohledu na to, jak byl vychován nebo kde a kdy žije.
Vážení přítomní,
Myslím, že není třeba opakovat slova o konfliktu, který dnes lidstvo prožívá,
ať už na Východě nebo na Západě, ani hledat příčiny tohoto konfliktu, jeho tragédie či trpké následky, které sužují člověka jednadvacátého století. Jak všichni dobře víte, jde o války, krveprolití, ničení, zmatky, osiřelé děti, vdovství, chudobu, ztráty, přistěhovalectví, vysídlování a strach z neznámé budoucnosti, kde panuje nejistota a neustálé obavy.
Tento obraz se stal již příliš chmurným na to, abychom si mysleli, že existuje nějaká naděje, ale jakmile se začneme zamýšlet nad příčinou všech těchto tragédií, brzy si uvědomíme, že je to "absence spravedlnosti". Je to řád, který Bůh stvořil, aby zajistil stabilitu společnosti a udržel rovnováhu, která v životě člověka chybí, tj. mezi jeho tělem a duší. Když se takový Boží řád nedodržuje, je narušen řád celého světa a přírody.
Nehledě na ty, kteří se stali obětí tržní hospodářské politiky, jako je chamtivost, která vyvolává nadměrnou touhu vlastnit a spotřebovávat, obchod s těžkými a smrtícími zbraněmi a vývoz zbraní do zemí třetího světa. Nezapomínejme na to, co je zapotřebí k tomu, aby obchod se zbraněmi vzkvétal, podněcoval sektářské a rasové spory a vyvolával rozbroje a konflikty, což má za následek nestabilitu kdysi bezpečných a zajištěných národů.
Ve skutečnosti je výčet našich bolestí a utrpení tak početný, že člověk může snadno propadnout pesimismu, zklamání a nedostatku naděje na svět, v němž by měl převládat mír a soužití; svět, v němž by spolupráce a dobrá vůle měly být nejvýraznějšími rysy; svět, v němž by válka měla být výjimkou. Jak se taková naděje může naplnit na naší planetě, kde jen jedno procento obyvatel vlastní polovinu světového bohatství a kde jen 100 lidí má větší bohatství než 4 miliardy jejich bližních?
Ještě horší je skutečnost, že tyto tragédie a pohromy jsou podporovány filozofickými teoriemi, které se staly realitou západní společnosti, absorbované západním vědomím. Tyto teorie ovládly vnímání politiků a ovlivnily jejich rozhodování o vztazích s rozvojovými a chudými národy. Mezi zjevné příklady takových teorií patří "střet civilizací", "konec dějin" a "globalizace".
Všechny tyto kolonialistické a imperialistické teorie připravují půdu pro nový světový systém, který ovládá lidi a národy. Před několika dny jsme slyšeli prohlášení jednoho z nejvyšších evropských představitelů, který Evropu označil za idylickou "zahradu" prosperity a zbytek světa v podstatě za "džungli". Takové nezodpovědné výroky svědčí pouze o hrubé neznalosti východních civilizací a jejich historie, která je stará více než pět tisíc let, nikoli jen tři sta či čtyři sta let.
Většinu dnešních obav obyvatel Východu ze Západu sdílejí ve stejné míře i význační, elitní západní myslitelé, vládci a významní představitelé. Někteří si uvědomují, že západní politika se stala neúčinnou při řešení mezinárodních krizí. Důvodem jsou projevy vojenské síly, které ohrožují skutečnou politiku. Jsem zastáncem toho, aby se v oblasti mezinárodních vztahů politika nahradila kulturou. Ta má schopnost porozumět člověku a zahrnout jeho různé aspekty, ať už fyzické, duchovní, intelektuální nebo emocionální. (1)
Dámy a pánové,
musím zdůraznit, že nejsem nepřiměřeně pesimistický; ani jsem se nevzdal naděje, že vztahy mezi Západem a Východem mohou být brzy obnoveny, a to díky nastolení integrace a vzájemné spolupráce, kdy dojde k odbourání limitů a dosažení jednoty, kdy skončí izolace mezi Západem a Východem z minulého století, kdy se oba budou spoléhat na druhé v rámci nových vztahů založených na spolupráci, stabilitě a bezpečnosti, se spravedlivým mírem pro všechny.
Možná by se dalo říci, že Západ potřebuje moudrost Východu, jeho náboženství a morální hodnoty, na nichž byli jeho lidé vychováni, stejně jako jejich vyvážený pohled na člověka, vesmír a našeho Stvořitele. Potřebuje duchovnost Východu a jeho hlubokou meditaci o realitě, aby již nebyl zaslepen upřednostňováním pomíjivého před věčným. Je pravda, že "není zlato všechno, co se třpytí", jak říká staré přísloví. Západ potřebuje východní trhy a jeho pracovní sílu pro své továrny v Africe, Asii a dalších místech. Potřebuje také suroviny, které se nacházejí hluboko uvnitř těchto dvou kontinentů a bez nichž Západ nemůže nic vyrábět. Není spravedlivé ani čestné odměňovat vstřícnost chudobou, nevědomostí a nemocemi.
Totéž lze říci o Východě, který potřebuje přijímat západní technologie a využívat je pro svůj technologický a hospodářský rozvoj, stejně jako dovážet průmyslové, lékařské, obranné a další výrobky ze západních trhů. Obyvatelé Východu potřebují nový pohled na Západ, plný spravedlnosti a dobročinnosti. Potřebují také tolerantní chápání občanských postupů Západu a západních zvyklostí a jejich interpretaci optikou zvláštních okolností, vývoje a reakcí, za které Západ po mnoho staletí draze platil.
Muslimští učenci by měli i nadále zdůrazňovat, co islám vystihuje z hlediska vznešených ideálů, lidského bratrství a spolupráce a dalších společných bodů, na kterých se Západ i Východ shodují a které vítají. Kromě toho by měli usilovně seznamovat obyvatele Západu s pravým islámem.
Je pozoruhodné, že mnoho muslimů emigrovalo a usadilo se na Západě a stalo se neoddělitelnou součástí jeho společenské struktury. Mnoho aspektů západního života se přeneslo na obyvatele Východu a ovládlo jejich tradice, zvyky a moderní chování. To ovlivnilo značnou část jejich myšlení a perspektiv - dokonce i vzdělávací programy a způsob myšlení. A je toho mnohem více, co dláždí cestu nebo spíše vede k novému vztahu s vyrovnanými civilizacemi, které si zachovávají své kultury, rysy a odlišnosti, aniž by docházelo ke kulturní nadvládě nebo konformitě prostřednictvím válek a systematické destrukce, která je vlastní střetu civilizací.
Na to navázal moderní myslitel Tzvetan Todorov v knize Strach z barbarů. Uvádí ve své knize: "Západní kultura by neměla být zobrazována jako jediná civilizovaná společnost a jako měřítko pro pro posuzování jiných kultur. Veškeré zasahování do jiných kultur je zneužitím moci. Svobodu a rovnost nelze zavádět silou, jinak bychom se mohli stát nerozeznatelnými od těch, které nazýváme 'barbary'." (2)
Vážení účastníci,
dnes existuje jedna východní islámská teorie, která nahrazuje teorii "střetu civilizací", známá jako "Civilizační poznání", která v poslední době přitahuje zájem významných myslitelů a učenců. Byla zavedena jako reakce na teorii "střetu civilizací", která podporuje otevřenost vůči druhé straně a seznámení každé strany s druhou v rámci spolupráce a vzájemného prospěchu, aby bylo dosaženo Božího záměru, jímž je zalidnění Země, dosažení prosperity a zamezení korupci ve všech jejích formách.
Tato teorie vychází ze slova "Ta'aaruf" (Seznámení), které se nachází v Koránu jako objasnění platných globálních vztahů mezi národy a lidmi. Je založena na třech základních koránských principech:
Za prvé: Korán uvádí konkrétní a všem známou skutečnost, že Bůh stvořil lidi odlišné rasou, barvou pleti, jazykem, náboženstvím a dalšími charakteristikami. V těchto aspektech zůstanou odlišní až do konce věků. Všemohoucí Bůh říká: "A kdyby Pán tvůj chtěl, mohl by učinit lidstvo jedním společenstvím, avšak oni se nepřestanou lišit." (Korán, 11:118)
Za druhé: Korán dále na základě prvního principu konstatuje, že člověk byl stvořen svobodný a schopný zvolit si víru, náboženství, ideologii a doktrínu. Tato skutečnost vychází z předchozího principu, protože je-li pro lidi přirozené, že se liší ve víře, vyplývá z toho, že musí mít možnost svobodně si zvolit jakoukoli víru. Bůh říká: "Nebudiž žádného donucování v náboženství! A již bylo jasně rozlišeno správné vedení od bloudění!" (Korán, 2:256) Bůh také říká Svému Prorokovi: "Všichni lidé, kteří se rozhodli pro správnou víru, jsou povinni se jí držet: "Tedy, [ó Muhammade], chtěl bys lidi nutit, aby se stali věřícími?" (Korán, 10:99)
Za třetí: Když víme, že Korán stanoví předchozí dva principy, že lidé jsou různí a že mají svobodu víry, jaký je vztah mezi lidmi podle filozofie Koránu? Jediným způsobem, jak může tento vztah fungovat, je seznámení, což je způsob, který Bůh stanovil pro vzájemné vztahy a vztahy mezi lidmi. To je jasně uvedeno v Koránu - "Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili jsme z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Avšak nejvznešenější z vás před Bohem je ten, kdo je nejbohabojnější - a Bůh je vševědoucí a dobře zpravený." (Korán, 49:13)
Třetí zásadu, logicky odvozenou z předchozích dvou, lze formulovat jako pravidlo: Vztahy mezi lidmi uvedené v Koránu jsou vztahy míru a známosti.
Koránská pravidla, jimiž se řídí mezilidské vztahy, jsou tedy vyjmenována logicky, bez prostoru pro reinterpretaci či zkreslení. Přirozené rozdíly vyžadují svobodu přesvědčení, což s sebou zase nese mírové vztahy mezi lidmi.
Dámy a pánové,
doufám, že vás neomrzí neustálé tvrzení, že islám je náboženství míru a rovnosti. To, co se tu a tam říká a propaguje o instituci války v islámu proti nevěřícím, jsou nepravdy a vskutku naprosté lži o islámu a životě jeho Proroka, i když je tvrdí někteří stoupenci téhož náboženství, náboženství, které je založeno na důkazech a evidenci, nikoli na dvojsmyslech a lžích.
Poznámka na závěr:
Oceňuji a chválím název tohoto důležitého fóra pro dialog mezi Východem a Západem a jeho význam pro lidské soužití. Uvědomuji si však obtížné podmínky, kterým čelí náš moderní svět, a hrozby pro lidskou existenci a stabilitu národů. Protože jako člověk uznávám a oceňuji závažnost těchto složitých krizí, vyzývám především náboženské učence a myslitele, aby věnovali více úsilí vzdělávání mládeže o těchto nesporných skutečnostech o náboženských souvislostech. Měly by se přizpůsobit moderním akademickým programům pro výuku a vedení mladých lidí k přesvědčení, že v životě je v očích náboženské filozofie místo pro lidi různých vyznání, ras, barev pleti a jazyků a že kulturní rozmanitost obohacuje civilizaci a nastoluje chybějící mír.
Dále vyzývám své bratry, muslimské učence, na celém světě ze všech učení, sekt a myšlenkových škol, aby vedli islámský dialog, dialog o jednotě, soudržnosti a nápravě, dialog o islámském bratrství, bez rozdělení, neshod a zejména sektářských sporů. Je třeba se zaměřit na společné rysy a styčné body s porozuměním pro rozdíly. Zažeňme společně všechny řeči o nenávisti, provokaci a exkomunikaci a nechme stranou dávné i moderní konflikty ve všech jejich podobách a se všemi jejich negativními odnožemi. S láskyplným srdcem ke všem adresuji tuto zvláštní výzvu našim šíitským muslimským bratrům. Znovu zdůrazňuji, že starší učenci z Al Azharu a Muslimské rady starších i já jsme připraveni uspořádat podobné setkání s otevřenými srdci a nataženýma rukama, abychom mohli společně zasednout k jednomu kulatému stolu a odložit naše rozdíly a posílit naši islámskou jednotu na pozicích, o nichž je známo, že jsou praktické a slouží cílům islámu a jeho zákonu, který zakazuje muslimům podléhat výzvám k rozdělení a roztříštěnosti.
Musíme se vyvarovat toho, abychom se dostali do pasti ohrožování stability domova a zneužívání náboženství k rozdmýchávání ohně nacionalistických a ideologických nálad, nemluvě o zasahování do zemí a jejich suverenity nebo krádeži jejich půdy. Pevně věřím, že pokud budeme mít dobrou vůli a odhodlání, dokážeme vytvořit občanský model prezentující islám a muslimy tak, jak si toto náboženství právem zaslouží, náboženství, které vyžaduje, aby se k němu jeho vyznavači před ostatními chovali spravedlivě.
Při této významné příležitosti pro pořádání dialogu mezi Východem a Západem v zájmu lidského soužití propůjčuji svůj hlas všem, kteří usilují o mír a dobro. Vyzývám také k ukončení rusko-ukrajinské války, aby byly ušetřeny životy nevinných, kteří nemají na této násilné tragédii žádný podíl. Vyzývám k vyvěšení vlajky míru, nikoli vítězství, a k usednutí k dialogu a jednání. Vlastně vyzývám k ukončení všech probíhajících bojů na Zemi nebo alespoň k prodloužení příměří, k obnovení mostů dialogu, porozumění a důvěry a k nastolení míru ve světě plném ran. Alternativou jsou vážnější důsledky pro obyvatele Východu i Západu.
Děkuji vám za pozornost a nechť vás všechny provází Boží mír a požehnání!
___________________
1 Problém civilizace - Zaki Al Milad: Jak budovat naši budoucnost v měnícím se světě, strana 59, Beriut 2008
2 Vzájemný strach Východu a Západu - Al Tijani Bul Awali, strana 178, Maroko 2021
Pracovní překlad České sekce Vatican News
