Oxfam: Pandemie zvýšila intenzitu ekonomické nerovnosti

Francesca d'Amato – Vatican News

Hluboká ekonomická propast mezi nejchudšími a nejbohatšími vrstvami obyvatelstva se zvětšuje. Vyplývá to z nové zprávy organizace Oxfam "Nerovnost nezná krizi", která byla zveřejněna u příležitosti Světového ekonomického fóra v Davosu, jež se koná od 16. do 20. ledna 2023 ve Švýcarsku. Poprvé po 25 letech se zvětšuje rozdíl mezi extrémním bohatstvím a extrémní chudobou. Během pandemického dvouletého období vzrostla hodnota majetku 1 % nejbohatší populace o 26 bilionů USD, což představuje 63 % celkového nárůstu celosvětového čistého bohatství, tedy téměř dvojnásobek podílu (37 %), který připadá na zbývajících 99 % nejchudší populace. Zdá se, že index bohatství miliardářů nezná mezí, zatímco méně majetné obyvatelstvo se snaží vyjít s penězi. Podle nové zprávy Oxfamu trpí hladem více než 820 milionů lidí. Podle Světové banky jsme pravděpodobně svědky největšího nárůstu globální nerovnosti a chudoby od druhé světové války. V Itálii bylo na konci roku 2021 bohatství v rukou 5 % nejbohatších vyšší než bohatství 80 % nejchudších. Celkový počet italských rodin v absolutní chudobě dosahuje až 2 milionů.

Hlavní problémy

Ekonomická nerovnost není ničím jiným než přímým důsledkem velké "polykrize", která se skládá z ekonomických, sociálních, ale i klimaticko-environmentálních faktorů. "Extrémní nerovnost vzrostla spolu s extrémním bohatstvím," vysvětluje mluvčí Oxfam, Francesco Petrelli, pro Vatikánský rozhlas - Vatican News. "Jsou to dva fenomény, které se v posledních 25 letech dostaly do souvislostí." Hlavními dvěma problémy, které nepřispívají k hospodářskému růstu většiny obyvatel, jsou inflace a nezaměstnanost. Majetek nejbohatších roste o 2,7 miliardy dolarů denně, zatímco 1,7 miliardy pracujících žije v zemích, kde inflace převyšuje průměrný růst mezd. Dalším faktorem, který zhoršuje obraz této ekonomické propasti, jsou škrty ve veřejných výdajích plánované třemi čtvrtinami světových vlád, které "v letech 2023 až 2027 plánují snížit výdaje o 7800 miliard dolarů," komentuje Petrelli, "a proto vyzýváme ke změně, protože by to nejen poškodilo ty nejchudší, ale vyřadilo by to z provozu celý globální systém".

Bohatství plodí bohatství

V uplynulém roce se bohatství miliardářů v energetickém a zemědělském sektoru zvýšilo, protože zisky společností, které je ovládají, rychle rostly. Nejbohatším rostly příjmy i během dvouleté pandemie, zatímco většina obyvatelstva byla sražena na kolena. "Podívali jsme se na 95 velkých mezinárodních společností v energetickém a zemědělském sektoru, které od pandemie vygenerovaly 306 miliard dolarů dodatečného zisku, z čehož 257 miliard dolarů bylo rozděleno mezi akcionáře," vysvětluje dále mluvčí Oxfamu. Skutečnost, že se neinvestuje do podnikání ani do pracovníků, je ve skutečnosti hlavním problémem, který může způsobit vážné škody v celosvětové ekonomice. V posledních letech se "intenzita nerovnosti trvale zvyšuje a ze 42 bilionů dolarů vyprodukovaných během pandemie je až 23 bilionů dolarů výsadou 1 % nejbohatší populace".

Možná řešení

"Doufáme, že v Davosu představitelé vlády a samotní podnikatelé nastolí problém, jak tento vývoj zvrátit, počínaje spravedlivějším daňovým systémem," upozorňuje Petrelli. Kdyby se 5 % největšího majetku zdanilo 5 %, mohlo by se získat 1700 miliard dolarů, což je částka potřebná na boj s chudobou v nejchudší části planety. Tímto způsobem by bylo možné splnit cíle boje proti extrémní chudobě stanovené v Agendě OSN do roku 2030. Zdanění je nejprogresivnějším a nejspravedlivějším způsobem, jak zvrátit průběh stále rostoucí nerovnosti. Mezi možná řešení patří odpuštění dluhů zemím s nízkými a středními příjmy a plán přenést alespoň 0,70 % veřejné pomoci na nejchudší země.