Historické uznání křesťanů v Pákistánu: budou nazýváni „Mesiášův lid“
Paolo Affatato – L´Osservatore Romano
„Jedná se o historické rozhodnutí“, uvedl pro list L'Osservatore Romano františkán otec Qaiser Feroz, výkonný sekretář Komise pro komunikaci při Pákistánské biskupské konferenci, „protože konečně instituce učiní významný krok k uznání kulturní a náboženské identity křesťanských komunit. Budeme nazýváni tak, jak nás definuje Bible, správnými slovy, která dávají důvod k naší víře“.
Rozhodnutí bylo vydáno na závěr odvolání podaného některými křesťany v provincii Chajbar Pachtunchvá na severu země, ale bude mít dopad na celou zemi. „Na tuto změnu jsme čekali dlouho a věřící všech vyznání se snažili, aby k ní došlo. Je důležitá pro respektování práv a důstojnosti křesťanských menšin a svědčí o odhodlání institucí uplatňovat v praxi zásady rovnosti zakotvené v ústavě“, zdůrazňuje Feroz. Výraz esai, který se historicky používá pro označení křesťanů v Pákistánu, s sebou totiž nese hanlivou konotaci odvozenou od dávné kastovní diskriminace. Poprvé byl tento termín použit v koloniálním období a označuje především lidi pracující při úklidu ulic a dalších profesích vykonávaných nižšími kastami.
Stejnou konotaci, vyjadřující nepřátelství a odpor, má výraz churha, který se oficiálně překládá jako „zametač ulic“, slovo, které označovalo kastu dalitů, „nedotknutelných“. V průběhu let si tento výraz zachoval negativní význam a je používán jako urážka křesťanů bez ohledu na jejich povolání: takové slovní urážky s emocionálním a psychologickým dopadem často začínají ve školních lavicích a mají vážné důsledky pro sebevědomí a sebeúctu pákistánských dětí křesťanského vyznání. Výraz je spojen se společenskou praxí: odhaduje se, že v Pákistánu je 80 % pracovníků určených k čištění ulic a kanalizací (nevzdělaných lidí, posledních na společenském žebříčku) právě křesťanů, kteří jsou stále považováni za vyděděnce nebo „nedotknutelné“: lidé se obecně vyhýbají tomu, aby si s nimi podali ruku, navázali přátelství, a dokonce s nimi jedli nebo pili.
Rozsudek Nejvyššího soudu, který získal souhlas Rady islámské ideologie (což je další významný aspekt), otevírá cestu k odbourání této diskriminační mentality: pákistánská volební komise již na základě směrnice jednala, odstranila slovo esai z formulářů pro registraci voličů, nahradila ho slovem masihi a připravila půdu pro další státní úřady, aby učinily totéž.
Představitelé křesťanských komunit tento vývoj přivítali s uspokojením a vděčností, neboť v něm vidí snahu o podporu harmonického soužití ve společnosti. Pro Národní komisi pro lidská práva je to „důležité vítězství v boji proti náboženské diskriminaci“. Podle nevládní organizace The Edge Foundation „je to krok k jednotě, protože změna terminologie vyjadřuje závazek změnit myšlení a respektovat bohatou mozaiku kultur a vyznání v Pákistánu“. Bargad, největší pákistánská nevládní organizace pro rozvoj muslimské mládeže, rovněž vytvořila program pro výuku alternativních slov a vyzvala své členy, aby křesťany nazývali masihi, což má pozitivní a uctivý význam.