Rachel Goldberg Polinová: Připojte se ke mně a sjednoťte náš rozdělený svět

Rachel Goldberg Polinová – Tel Aviv

V neděli 14. ledna uplyne sto dní od chvíle, kdy mi byl odebrán můj jediný syn Hersh.

Hersh je civilista, který se účastnil hudebního festivalu. Před únosem mu byla amputována ruka v lokti. Má dvojí občanství, americké a izraelské.

Neexistují slova, která by dostatečně popsala, co pro mě a mou rodinu posledních sto dní znamenalo.

Od doby, kdy byl unesen, o něm nevíme nic bližšího.

Během této potemnělé doby jsme však byli doslova zaplaveni soucitem, milostí, láskou a podporou. Zvláště významná byla pomoc křesťanského společenství z celého světa. Obdrželi jsme statisíce zpráv od laskavých a starostlivých křesťanů, kteří nám poslali požehnání, aby Hersh byl silný a vrátil se k nám domů. Fotografie rodinných stolů u štědrovečerní večeře s prázdným talířem s Hershovým jménem a fotografie lidí, kteří za něj zapalují svíčky při půlnoční mši. Když jsme vnímali takovou krásu a vlídnost od křesťanů z celého světa, dojalo nás to až do morku kostí.

Měla jsem jedinečnou příležitost setkat se se Svatým otcem v rámci malé skupiny dalších rodin rukojmích. Naslouchal nám a sdílel naši bolest. Papež František řekl něco, co mě změnilo. A sice, že to, co jsme zažili, byla hrůza a že hrůza je „absence lidskosti“. Bylo to prosté, moudré a inspirující. Začínala jsem o lidskosti pochybovat, ale po vyslechnutí těchto slov se mi vrátila naděje, že se tento svět vzchopí.

Od té doby, co byl Hersh unesen, nosím na srdci kousek lepenky s počtem dní, které uplynuly od jeho zmizení. Používám černý fix a každé ráno si to číslo píšu. Nedávno jsem požádala celý svět, aby se ke mně připojil a pásku si nalepil stejně jako já. Je to symbol solidarity v našem rozvráceném světě. Žádám všechny lidi všech náboženství, etnik, národností a věkových kategorií, aby se ke mně připojili.

V našem světě, který tolik trpí, na tolika místech a tolika způsoby, je to jednoduchý způsob, jak se můžeme všichni spojit a říci „dost“. Už žádné utrpení lidí na obou stranách konfliktu. Už žádné slzy. Už žádné krveprolití. Už žádná bolest. Už nikdy více.

Prvním krokem k soucitu je jednota. Prvním krokem k jednotě je solidarita. A prvním krokem k solidaritě může být nějaký symbol.

Připojte se ke mně tímto symbolem trpící matky. Stejně jako plakala Matka Maria, pláču i já nad naším roztříštěným světem.

Modlím se a věřím, že spása pro Herše a další milované rukojmí přijde brzy; a pro všechny tisíce nevinných lidí, kteří trpí v Gaze. Nastal čas. Amen. Kéž se tak stane.