Apoštolský vikář Anatolie: Ať následky zemětřesení v Turecku a Sýrii nezahalí ticho

Giada Aaquilino - Vatikán

„Je důležité, aby se o této tragédii nemlčelo“, takto apeluje biskup Paolo Bizzeti, apoštolský vikář Anatolie a předseda Charity Turecko, přesně rok po zemětřesení, které 6. února 2023 prakticky srovnalo se zemí jižní Turecko a severozápadní Sýrii. Prostřednictvím Caritas internationalis monsignor Bizzeti v nótě hovoří o následcích, které obyvatelstvo stále pociťuje: „Bohužel nejsme z nouze venku: počet vysídlených lidí je vysoký a obnova si vyžádá čas a pomoc všech“, říká.

Během pětašedesáti vteřin pohltily sutiny budov, které se zřítily a rozmetaly na prach, celkem 53 537 životů - podle posledních údajů zveřejněných úřady v Ankaře. K tomu je třeba připočítat 6 000 mrtvých zaznamenaných v sousední Sýrii, zemi, která je již více než deset let zkrvavená válkou a kde je i dnes obtížné přesně odhadnout škody. Jisté je jen jedno: celkem téměř 60 000 obětí.

Nejhorší katastrofa v moderních dějinách, psaly tehdy turecké noviny. Postiženo bylo jedenáct tureckých provincií. Více než 100 000 budov se zřítilo, 2,3 milionu bylo poškozeno, 700 000 lidí dodnes žije v obytných buňkách. Jsou to obyvatelé Antakyi, Gaziantepu, Kahramanmaraşi, abychom jmenovali jen několik nejhůře poškozených měst.

Podle organizace Save the Children každé třetí dítě v Turecku, které přišlo o domov v důsledku silných otřesů - po prvním otřesu o síle 7,8 stupně z 6. února totiž následovaly stovky dalších, stále žije v provizorních přístřešcích. Spolu s nimi i jejich rodiny. U všech obětí zemětřesení se nouzová reakce sítě Charity zpočátku soustředila na distribuci potravinové pomoci a hygienických balíčků a na zajištění bydlení. Poté se rozšířila, vysvětluje komuniké Caritas internationalis, na zlepšení životních podmínek vysídlených osob a na poskytnutí vybavení pro dočasné ubytování, jako jsou ventilátory, ledničky a kamna. Stejnou péči potřebuje i Sýrie.

Podle údajů OSN tam zemětřesení připravilo o domov asi 265 000 lidí: 43 000 jich stále žije v přístřešcích. Stovky dětí osiřely. Mezi nimi také malá Aya, narozená 6. února a nalezená živá mezi troskami budovy v severozápadním Aleppu, připojená k pupeční šňůře své matky, která při zřícení zemřela. Její strýc Khalil al-Sawadi, který je jejím poručníkem a na památku zmizelé matky jí říká Aafraa, nedávno ukázal mezinárodnímu tisku fotografii, na níž před rokem nesl holčičku do bezpečí. Dnes je Ayi-Aafrae jeden rok. Rok života a navzdory všemu i naděje.