Srí Lanka: Cesta k ranám občanské války
Antonella Palermo - Vatican News, Mannar (Srí Lanka)
Zůstat na ostrově, nebo emigrovat? To je zásadní otázka, před kterou stojí mladí Srílančané, kteří nejvíce trpí důsledky zhroucené ekonomiky bez velkých vyhlídek. Do nejodlehlejších oblastí posílá nadace MAGIS (Jezuitské hnutí a společné akce pro rozvoj) pomoc, zejména pomoc v oblasti vzdělávání, jako příležitost umožnit novým generacím zvolit si svou budoucnost s větším porozuměním a lepšími dovednostmi.
Mannar, místo prvního mučednictví v jižní Asii
Z Centra pro sociální výzkum a setkávání Satyodaya v Kandy, které bylo založeno před 53 lety, kdy byla předsedkyní vlády země žena (první žena na světě, která zastávala tuto institucionální funkci), a které se nachází ve skutečné oáze klidu, jež hostí každého, kdo chce strávit nějaký čas obnovou ducha a také se ponořit do historie jezuitských misií, pokračuje trasa prezidenta organizace Ambrogia Bongiovanniho za poznáním projektů podporovaných na bývalém Cejlonu. Cílem cesty je Mannar na severu země. Zde je vesnice Tottaveli, připomínaná šesti sty hinduistů, kteří byli v roce 1544 na příkaz tehdejšího krále Cankiliho vyvražděni, protože konvertovali ke katolicismu. Je to považována za první mučednickou smrt v jižní Asii. Dodnes je zde největší koncentrace křesťanů v zemi. Na místě masakru byl postaven kostel Královny mučedníků s komplexem, kde se nacházejí dva masové hroby a který se stal oblíbeným poutním místem.
Palmy jako nedosažitelný zdroj
Krajina směrem k severnímu okraji Srí Lanky je nepřetržitým triumfem palmových hájů a rýžových políček. Právě tyto původní stromy byly hlavním zdrojem obživy pro obyvatelstvo, které z plodů získávalo likéry a sirupy. Vláda však začala tuto činnost zakazovat, což vesničany ještě více srazilo na kolena. Zpracování palmového dřeva na výrobu plotů, chýší a nábytku bylo také značně omezeno. Nadále je možné palmové listy používat k rukodělné tvorbě různých druhů nádobí, ale trh je minimální. Tito lidé proto museli znovu vymyslet, jak si každodenní prací na poli zajistit životní potřeby, kterých je vždy velmi málo. Zde se projevují rozpory, na které upozorňuje i Laudato si': chudoba a sociální nespravedlnost se prohlubují, když hospodaření se zdroji není ku prospěchu místním obyvatelům, kteří tak nemohou najít dostatečné možnosti pro důstojný život.
Sociálně-ekonomické rozpory v zemědělství
Pro zemědělství v zemi nastává obzvláště kritické období: zemědělci čelí reálnému ohrožení svých zdrojů obživy. Zdá se, že nový prvek přinesl vládní program "Urumaya (odkaz) prezidenta": od 5. února bylo zemědělcům přiznáno plné vlastnictví polí. Tento akt však není přiznán k provozování zemědělství, ale pouze ke komerčnímu pěstování na vývoz. "Jedná se o pokus přimět zemědělce, aby půdu levně prodali," tvrdí Hnutí za pozemkovou a zemědělskou reformu. Znamená to, že musí být povoleno pěstování především kukuřice a banánů na tisících hektarech, stejně pak jako "pole" pro solární panely nebo kamenolomy. Jsou zapotřebí obrovské investice, takže ve skutečnosti je prezidentský dokument pro zemědělce paradoxní, uvádějí místní, kteří jsou z této činnosti vlastně postupně vyřazováni. 'Urumaya' v celostátním měřítku stále zasáhne 2 miliony zemědělských rodin a na realizaci programu má vyčleněn rozpočet na rok 2024 ve výši 2 miliard rupií.
Ekologické paradoxy
Při každém přejezdu Mannarského průlivu musíte projít policejními kontrolami, které jsou zde umístěny, aby zabránily vstupu zásilek drog z Indie na Srí Lanku. Jezuité pracují ve 48 vesnicích na Srí Lance, z nichž asi do 20 se nedostane žádná nevládní organizace. Navštívit jednu z vesnic, která je od města Mannar nejvzdálenější a v níž žije 85 rodin, znamená poznat oblast bez základní infrastruktury, kde zůstal zachován stav po občanské válce před třiceti lety. Pomoc ze strany farnosti je zaručena, ale domy jsou v dezolátním stavu, pouze několik veřejných záchodů nahrazuje nedostatek hygienických zařízení v domech. Rozsáhlé plochy gigantických větrných turbín na pásu země, který se rozprostírá pod jižní částí Indie, jsou na jedné straně symbolem udržitelné výroby energie promítnuté do budoucnosti, na druhé straně také jakýmsi paradoxem vzhledem k sociálně-ekologickému kontextu, který je o tento pohled do budoucnosti vlastně ochuzen.
Sny dětí a mladých lidí
V rodině se čtyřmi dětmi se obvykle podaří pokračovat ve studiu jen jednomu. Učitel, bankovní manažer, zdravotní sestra, kněz. Takové sny vyjadřují ti nejmladší ve střídmých, ale pestrých třídách. Jedna dívka, která patří mezi ty starší navštěvující centrum, říká, že chce opustit zemi příliš velkých obětí: každý den třicet kilometrů do školy, a když se vrátí domů, čeká ji vesnice se 42 lidmi, kde žijí s jednou malou studnou pro všechny. "Možná se pak budu moci vrátit na Srí Lanku vyzrálejší," vysvětluje. Další mladá dívka slíbila své rodině, že zde zůstane a bude propagovat tamilskou kulturu.
Stopy občanské války
"Během pěti let, kdy jsem byl jezuitským představeným v Mannaru, jsem na vlastní oči viděl, že škody způsobené občanskou válkou stále přetrvávají mezi těmito velmi poznamenanými lidmi," říká otec Roy, spolupracovník současného provinciála. Pětadvacetiletá válka si podle odhadů vyžádala životy téměř 100 000 lidí. Konflikt, který krvavě zasáhl Srí Lanku, má původ v neuznání rovnoprávného postavení se Sinhálci početné tamilské komunitě usazené na severovýchodě země. Odpor se stupňoval, až v roce 1976 vznikla skupina Tygři osvobození tamilského Ílamu (LTTE), která se rozhodla pro odtržení a ozbrojený boj. Zásah indické armády, která se v roce 1990 stáhla, byl jen málo účinný, zatímco ze severních oblastí pod kontrolou LTTE byly vyhnány tisíce muslimů. LTTE měla na svědomí atentát na indického premiéra Rádžíva Gándhího v roce 1991 a vraždu prezidenta Premadasy v roce 1993. V roce 2002 vláda a povstalci Tamilských tygrů podepsali příměří zprostředkované Norskem, ale následující rok boje začaly znovu. Teprve v roce 2009 byli Tygři po krvavé lázni poraženi, ale tamilská otázka zůstala prakticky nevyřešena.
V roce 2012 OSN apelovala na Srí Lanku, aby vyšetřila válečné zločiny údajně spáchané v závěrečné fázi konfliktu s Tygry, ale Kolombo se nepohnulo. V roce 2016 Kolombo poprvé přiznalo, že se pohřešuje přibližně 65 000 lidí. V letech 2021-2022 se hospodářská krize prohlubuje až k pouličním nepokojům a úplné platební neschopnosti: bývalý válečný hrdina je lidovými protesty vyhnán ze země.
Práce jezuitské organizace Reconciliation Solidarity Sri Lanka
P. Robert SJ, ředitel jezuitského centra Reconciliation Solidarity Sri Lanka, které podporuje MAGIS, vysvětluje činnost tohoto vzdělávacího centra, které nabízí především výuku angličtiny pro Tamily: "Žádostí je mnoho, ale můžeme jich přijmout jen do stovky. Nabízíme jakousi pregraduální výuku, do níž jsou začleněny také některé prvky informatiky a grafiky. Původně toto zařízení patřilo JRS (Jezuitská služba uprchlíkům), která zde distribuovala základní potřeby pro tamilské uprchlíky; nějakým způsobem se pak přizpůsobilo této nové funkci". Velkorysost učitelů a matek dětí je i zde ohromující. Ve farnosti je vynalézavost kněze a výrazná schopnost animovat skupiny mládeže hnací silou katolické komunity, která právě v rituálech a pravidelných setkáních nachází pocit sounáležitosti a důležitý podnět k životu, k sociálnímu vyrovnání a k sebeuvědomění svých práv. "Chceme poslat své volání radosti papeži Františkovi," říká, když vybízí nejmenší ke zpěvu chvalozpěvů pro milovaného papeže na následujícím videu.
V příštím, posledním pokračování této reportáže se vrátíme tam, kde jsme začali, do Negomba nedaleko hlavního města, do onoho kostela svatého Šebestiána, kde si před pěti lety vyžádaly nechvalně známé velikonoční bombové útoky 269 obětí.
