Lidské náklady války v Súdánu
Giada Aquilino
Válka v Súdánu má „lidskou cenu“, kterou platí civilní obyvatelstvo, které je již více než rok „obětí nevybíravého násilí všeho druhu, včetně vražd, mučení a sexuálního a etnického násilí“. Odsoudila je organizace Lékaři bez hranic, která v Ammánu představila zprávu „Válka proti lidem“. Od 15. dubna 2023 bojují o kontrolu nad Súdánem místní armáda, které velí Abdel Fattah al-Burhan, a polovojenské jednotky Sil rychlé podpory pod vedením Mohameda Hamdana Dagala v krvavém konfliktu, v němž se do hry zapojily různé skupiny a místní aliance, protože válečné operace se rozšířily z Chartúmu do zbytku Súdánu.
„Nadále reagujeme na naléhavé zdravotnické potřeby a důsledky probíhajících násilností, které jsou navíc zhoršovány nedostatečným přístupem humanitární pomoci a zjevným nerespektováním lidských životů a mezinárodního humanitárního práva“ ze strany válčících frakcí, uvedla generální ředitelka organizace Lékaři bez hranic, Vickie Hawkinsová, na tiskové konferenci, kde byla zpráva představena. Dodala, že válka má „katastrofální dopad na zdraví a blahobyt“ Súdánců, přičemž humanitární pomoc potřebuje více než 24 milionů lidí - z toho více než polovina dětí. Téměř 10 milionů je vnitřně vysídlených a 2 miliony jsou uprchlíky v sousedních zemích, Čadu, Jižním Súdánu, Středoafrické republice, Egyptě a Etiopii. Smutné sčítání mrtvých zůstává o to obtížnější, že oblasti bojů zůstávají pro mezinárodní organizace z velké části nepřístupné. Jen v nemocnici Al Nao v Omdurmánu, kterou podporují Lékaři bez hranic, bylo od srpna 2023 do dubna 2024 ošetřeno více než 6 700 obětí násilí, informovaly týmy této organizace, které ošetřovaly pacienty se zraněními způsobenými „výbuchy, střelbou a bodnými ranami“. Stejné nemocniční zařízení bylo podle dokumentace téže organizace třikrát bombardováno. Existuje nejméně 60 případů násilí a útoků, které organizace utrpěla na svém personálu a svých střediscích a materiálech, v obraze téměř totálního kolapsu zdravotnického systému. Znovu bylo zdůrazněno, že nemocnice jsou „systematicky“ rabovány a napadány a podle Světové zdravotnické organizace pouze 20-30 % zdravotnických zařízení v nejhůře dostupných oblastech stále funguje, i když na minimální úrovni.
Zejména v západní oblasti Dárfúru, která se nikdy nevzpamatovala z války z počátku roku 2000 a kde zahynulo 300 000 lidí, existují důkazy o sexuálním a genderově podmíněném násilí. Průzkum, který provedli Lékaři bez hranic mezi 135 ženami, které přežily taková zvěrstva a o něž bylo pečováno od července do prosince 2023 v uprchlických táborech v Čadu, zjistil, že 90 % z nich bylo zneužito ozbrojenou osobou, 50 % v jejich domovech a 40 % více útočníky. „Není to bohužel první konflikt, v němž se jako válečná zbraň používá také sexuální násilí,“ upozorňuje Vittorio Oppizzi, koordinátor programů Lékařů bez hranic v Súdánu, v rozhovoru pro ‚L'Osservatore Romano‘: jde o ‚bezprecedentní násilí vůči všem skupinám obyvatelstva, mladším, starším, ale ty, kterým se nám podaří přinést podporu, odhadujeme na malou část obyvatelstva. Jsou to lidé, kterým se podařilo uprchnout: bohužel je mnoho těch, kteří v Dárfúru zůstali, mrtvých‘. Na základě různých svědectví, například uprchlíků z El Geneiny, byly zároveň zaznamenány nové epizody etnického násilí vůči obyvatelstvu téže oblasti, zejména Masalitům a dalším nearabským etnikům.
Ve stále naléhavějším kontextu, kdy je tato země na pokraji hladomoru, vyzvala organizace Lékaři bez hranic bojující strany, aby zastavily „nesmyslnou“ válku a zajistily ochranu civilistů. Klíčové tedy je, aby se pomoc dostala k obyvatelstvu, aby také „převládl respekt k humanitárním pracovníkům“ a aby mezinárodní reakce obecně neustala, opakuje Oppizzi: „Nejen v Súdánu, ale i v sousedních zemích, protože například v Čadu je více než půl milionu uprchlíků, v Jižním Súdánu více než 700 000. To dokazuje, že ani na tuto krizi nelze v závažnosti globálních konfliktů zapomenout“.
