Olympijské hry a jihosúdánští basketbalisté

Giampaolo Mattei

Velká část „roztržitého“ světa „objevila“, že Jižní Súdán existuje, díky basketbalovému zápasu na olympijských hrách (který vyhrál 90-79 proti Portoriku). Tyto koše jsou možná dokonce „sdělnější“ než roky válek, násilí a nespravedlnosti, chudoby a hladu národa, který prožívá dramatickou situaci v táborech pro vysídlené osoby, zatímco procesy usmíření se zdají být paralyzovány a přísliby míru zůstávají nenaplněny.

V únoru 2023 se papež František vydal osobně obejmout a povzbudit lid Jižního Súdánu. Vykonal ekumenickou pouť míru, aby promluvil o naději a smíření.

Minulou neděli prostřednictvím olympijských her i „roztržitý“ svět - který se vůbec nezajímá o příběhy násilí a chudoby zapomenutých periferií - „zjistil“, že Jižní Súdán existuje. A také že existuje Súdán. Všem to bylo jasné z reakcí hráčů, když na začátku zápasu zazněla špatná hymna, a to právě hymna Súdánu (při kontroverzním zahajovacím ceremoniálu byla Jižní Korea nazvána Severní Koreou).

Ostatně toho, že Jižní Súdán existuje, si basketbaloví fanoušci všimli už před několika dny, kdy v přátelském utkání musel dát koš nejsilnější hráč světa LeBron James, aby na poslední chvíli přisoudil vítězství týmu Spojených států amerických. Jižní Súdánci se - jako součást skupiny C - pokusí znovu vstoupit mezi legendy zítra ve 21 hodin v zápase s hvězdami NBA a v sobotu si pak budou muset poradit se Srbskem (dalším velkým družstvem).

Olympijský tým Jižního Súdánu má přinejmenším tři otce. Loul Deng, jihosúdánský bývalý hráč Chicaga Bulls a Los Angeles Lakers a nyní prezident Federbasketu, dal s trenérem Royalem Iveym houževnatě dohromady ty největší talenty: od Mariala Shayoka po Majoka Denga, od Carlika Jonese po Khamana Malouacha, ani ne osmnáctiletého, 218 centimetrů vysokého hráče, který vyrůstal v uprchlickém táboře v Ugandě se zbytky své válkou zmítané rodiny.

Druhým otcem je Manute Bol, súdánský „hodný obr“ z NBA (vysoký 231 centimetrů), který ze sebe vydal vše, aby dal naději mladým lidem své země. Zemřel v roce 2010, ve věku 47 let, při realizaci tohoto projektu.

Třetím otcem je italský komboniánský misionář Daniele Moschetti, který rovněž nabídl možnost sportovní zkušenosti právě jako příležitost k vykoupení na „dlouhé a bolestné cestě k míru, spravedlnosti a důstojnosti“.

Jižní Súdán se v Paříži představuje také v atletice, a to Lucií Morrisovou (100 metrů) a Abrahamem Guemem (800 metrů), kteří reprezentují všechny sportovce, jež v oné „líhni“ (nejen sportovní), kterou jsou uprchlické tábory, „objevila“ legendární keňská maratónská běžkyně Tegla Loroupe, sportovní vyslankyně pro mír vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. V týmu uprchlíků jsou další dva atleti: Dominic Lobalu (5000 metrů) a Perina Lokure (800 metrů). A z uprchlického tábora Kakuma v severní Keni, kde vyrůstal bez rodiny, pochází Jihosúdánec Yiech Pur Biel, na hrách 2016 s týmem uprchlíků a nyní člen Mezinárodního olympijského výboru.