Účinky globálního oteplování ohrožují tichomořskou ostrovní oblast

Delphine Allaire - Vatican News

Během 53. summitu lídrů Fóra tichomořských ostrovů v Tongu, který probíhal ve dnech 23.-30. srpna 2024, generální tajemník OSN znovu vyzval mezinárodní společenství, aby se zabývalo tíživou situací malých ostrovních států, které jsou již nyní zranitelné a zároveň jako první ohrožené stoupající hladinou moří a teplejšími vodami. Generální tajemník OSN Antonio Guterres předešel papeže v cestě do Oceánie, když se vydal na summit do Tongy. Papež František se do Oceánie vydá ve dnech 6.-9. září, kdy navštíví Papuu-Novou Guineu, která je členem 18 států tvořících Fórum tichomořských ostrovů. Papež také 11. září přijede na oficiální návštěvu Singapuru, jejímž jedním z témat bude ochrana životního prostředí. Jedná se o důležité téma pro městské plánování a udržitelnost v tomto městském státě jihovýchodní Asie, který papeže přivítá od 11. do 13. září.

Zranitelné ostrovní státy

Kromě této kalendářní shody sdílí Svatý stolec a Organizace spojených národů již dlouho obavy o zranitelnost ostrovů "modrého kontinentu". Na multilaterální úrovni se obě instituce zasazují o odpuštění dluhů těchto zemí a také o větší účast bohatých zemí na financování „klimatických fondů“, které mají tichomořské státy odškodnit a pomoci jim přizpůsobit se. V některých případech byla rozvojová pomoc nahrazena pomocí na přizpůsobení se změně klimatu.

Tato opatření vítá Tamatoa Bambridge, pozorovatel života tichomořských ostrovů a ředitel výzkumu CNRS (Francouzské národní středisko pro vědecký výzkum), který sídlí v Centru pro studium ostrovů a environmentální observatoře (Criobe) v Moorea ve Francouzské Polynésii: „Všechna tato řešení jsou kumulativní. Žádné z nich nevylučuje ostatní. Ba naopak, je třeba kombinovat několik typů financování."

Tyto střednědobé a dlouhodobé investice mají tu nevýhodu, že si jich místní obyvatelé hned nevšimnou. Přesto je budoucnost těchto obyvatel roztroušených na 35 milionech kilometrů čtverečních oceánu znepokojivá. Přírodní zdroje tyrkysových lagun Tichého oceánu jsou ohroženy oteplováním vody, "dlouhodobým trendem, který se ještě zhoršil vlivem lidské činnosti", a vzdálenými bouřemi spojenými s cyklony.

Tento klimatický jev je stále častější, což vede k tomu, že některé ostrovy ztrácejí půdu a jiné ji naopak získávají, poznamenává Tamatoa Bambridge. Tichomořské ostrovy jsou obzvláště zranitelné: průměrná nadmořská výška je jeden až dva metry nad mořem, přibližně 90 % obyvatel žije méně než pět kilometrů od pobřeží a polovina veškeré infrastruktury je vzdálena méně než 500 metrů od moře.

Přizpůsobení se změně klimatu

Adaptace na změnu klimatu je v těchto místech klíčová. „Bez ní povedou silné deště nebo velká sucha, jakákoli extrémní událost k nárůstu nakažlivých i nepřenosných nemocí, snížení potravinových zásob nebo přinejmenším ke snížení schopnosti pěstovat potraviny nebo je získávat z oceánu,“ předpovídá polynéský výzkumník.

Odolnost ostrovů vůči klimatickým změnám je stále nedostatečná kvůli nedostatku finančních prostředků a spoléhá se na staletou moudrost. „Máme tradiční znalosti o tom, jak číst počasí a oblohu a jak předvídat změny počasí,“ říká Tamatoa Bambridge a varuje před krátkodobými řešeními, jako jsou projekty přehrad. Jejich výstavba má kompenzovat stoupající hladinu moří, ale způsobuje nebezpečné vysoušení pobřeží. „Nesnažíme se nutně zajistit, aby všichni mohli žít tři metry nad hladinou moře. Ale stavíme obce podle cyklonálních standardů, podle standardů pro vzdálené mořské bouře, aby se tam v případě extrémních událostí mohli alespoň uchýlit všichni obyvatelé," říká Tamatoa Bambridge.

Propojené oceány

Očekává se, že papež během své návštěvy Papuy-Nové Guineje, země trpící po smrtícím sesuvu půdy, při kterém bylo loni v květnu pohřbeno 2000 lidí, promluví šířeji k celému jižnímu Pacifiku o ochraně stvoření. "Země má horečku" a je '"nemocná", uvádí papež ve svém modlitebním úmyslu na září, který byl zveřejněn 30. srpna v předvečer cesty a je celý věnován obětem ekologických katastrof.

Oceán, modrá plocha, která nemá politické ani kulturní hranice, má podle papeže Františka v této ochraně zvláštní místo. „Jedním z prvků společných tradičním společnostem Amazonie, jižní Asie a Oceánie je, že neexistuje rozdíl mezi přírodou a kulturou. Příroda se vyjadřuje prostřednictvím kultury a naopak kultura je součástí přírody,“ upozorňuje Tamatoa Bambridge a zároveň podotýká, že austronéské jazyky nemají ani žádné slovo pro "přírodu". V těchto melanéských, polynéských a mikronéských světech jižního Pacifiku je přístup k životnímu prostředí zcela holistický a genealogický, neodmyslitelně spojující zemi a moře s lidskými společnostmi.

„Oceánci ovládali oceány již před 3 000 lety, v době, kdy používali své vlastní měřící přístroje, například navigaci podle hvězd. Oceán je vnímán jako sjednocující prvek, který spíše spojuje kontinenty, než aby je odděloval,“ zdůrazňuje výzkumník z Moorea a je si jistý, že tento kulturní rozměr oceánu, který lidi spojuje, má svou roli v mezinárodním měřítku. Stejně jako Středozemní moře je i Tichý oceán jedním z těch prorockých míst, kde jde o budoucnost lidstva.