Vatikán si připomíná vlámského skladatele a sixtinského kantora Josquina Desprez
Jak pro naše mikrofony uvedl Walter Testolin, vedoucí ansámblu „De labyrintho“, Josquina Desprez lze označit za „Michelangela“ své doby.
„Josquin uskutečnil radikální obrat v dějinách hudby. V jeho díle totiž plně koexistuje slovo s hudbou, což z něj činí hybatele obrovské revoluce, k níž dojde v Itálii několik generací po jeho smrti a z níž se zrodí madrigal a později opera“.
V letech 1489-1495 Desprez působil v Kolegiu papežských kantorů a kapelníků, dnešním sboru Sixtinské kaple, a to nejprve za papeže Inocence VIII., posléze za pontifikátu Alexandra VI. Borgii. Pro tyto papeže složil nejslavnější ze svých mší, vysvětluje současný sbormistr papežského sboru, Marcos Pavan:
„Josquin se díky své genialitě stal nejznámějším hudebníkem v tehdejší západní Evropě. Dokázal totiž učinit krok vpřed v polyfonním stylu své doby, který byl až do oné chvíle spíše intelektualistický, a propůjčil jeho melodiím určitou chytlavou poutavost a pozornost vůči vyjadřování citu.“
Stejně jako další členové Sixtinského sboru chtěl Desprez zvěčnit své jméno na zdech sixtinského chóru. Toto „graffiti“ bylo odhaleno po renovaci na konci minulého století.
„S velikou pravděpodobností je to jeho podpis, protože pěvci, kteří byli zároveň skladateli, považovali za veliké privilegium, že mohou vystupovat v papežském sboru, a tímto způsobem po sobě zanechávali památku“,
Podotýká otec Pavan.
Dodejme, že během vatikánského koncertu mimo jiné zazní čtyři moteta, která dokládají skladatelův vývoj a jeho vztah k Římu. Šestihlasé moteto “Praeter rerum seriem”, napsané během posledních let života v Condé, je Josquinovým vrcholným dílem. V “Illibata Dei virgo nutrix”, které složil v Římě, Josquin vytvořil jakýsi svůj autoportrét, protože své jméno vepsal jako akrostich do prvních veršů. Moteto ‘Factum est autem’ popisuje Ježíšův křest podávaný Lukášovým evangeliem a během koncertu bude provedeno pod Peruginovou freskou, která v Sixtinské kapli zobrazuje tutéž scénu. A konečně zazní moteto ‘Liber generationis Jesu Cristi’, jehož text podává Kristův rodokmen z úvodu Matoušova evangelia a které předjímá Michelangelovy fresky v lunetách Sixtinské kaple, vytvořené jen zanedlouho po jeho vzniku.
(jag)
