EDITORIAL: Rok od Fratelli tutti
ANDREA TORNIELLI
Rok po jejím vydání je ještě příliš brzy na to, abychom ověřili, zda bude mít encyklika Fratelli tutti podobný účinek jako Laudato si', další významný papežský dokument, promulgovaný v roce 2015, který jako nikdy předtím dokázal upoutat zájem lidí vzdálených církvi a vyvolat iniciativy a konkrétní závazky zdola.
Fratelli tutti, stejně jako Laudato si', patří k sociálnímu magisteriu církve a my se musíme vyhnout riziku "redukcionismu", jako by to byly dokumenty, které se zabývají naléhavými a podmíněnými problémy a navrhují cesty, které jsou stejně podmíněné. Obrana života, ochrana svěřeného stvoření, lidská a integrální ekologie nejsou pochybné a náhodné návrhy pro současnou dobu, ale mají svůj původ a základ v Božím slově. Stejně tak výzva k bratrství, abychom druhého - ať je to kdokoli a ať pochází odkudkoli - nepovažovali za "toho druhého", ale za bratra, pokud je Božím dítětem, není pouhou náhodou nebo zvláštním zájmem určitého období v životě církve, ale hluboce evangelijním pohledem.
Před šesti lety nás František v Laudato si' přiměl pochopit souvislosti mezi environmentální krizí, sociální krizí, válkami, migrací a chudobou. Vyzýval k vybudování ekonomického a sociálního systému, který by byl spravedlivější a respektoval by stvoření, v jehož středu by stál člověk, a nikoli modla peněz. Před rokem papež ve svém textu Fratelli tutti (Bratři všichni) naznačil cestu, po které je třeba jít, abychom tohoto cíle dosáhli: uznat se za bratry a sestry, kteří se navzájem opatrují. Není to nic jiného než evangelium, jak nás učí podobenství o milosrdném Samaritánovi, tak převratné a nekonvenční, a přitom stále tak málo pochopené a žité. Křesťan poznává Ježíšovu tvář "v každém člověku, aby ho viděl ukřižovaného v úzkosti opuštěných a zapomenutých tohoto světa a vzkříšeného v každém bratru, který vstává z mrtvých". Ale i ti, kteří neobdrželi dar křesťanské víry, chápou poselství bratrství, které je jediným lékem na sebedestruktivní směřování k propasti nenávisti, války, sobectví a fanatismu.
I když je ještě příliš brzy na to, abychom si ověřili plody papežské encykliky zveřejněné před rokem, znamení a zárodky naděje nechybí. V minulých dnech jsem měl tu čest strávit několik hodin s Dalem Recinellou, bývalým americkým právníkem ve finančním sektoru na Wall Street, který se již mnoho let spolu se svou ženou Susan věnuje doprovázení vězňů čekajících na popravu ve floridské cele smrti. Mnozí z nich díky jeho přátelství stanuli před katem smířeni s Bohem. Dale v těchto bratrech a sestrách poznal Ježíše, a proto je navzdory obtížím a nepochopení, kterými je obklopen, potřebuje neméně než oni jeho. S očima zalitýma slzami řekl, že poselství encykliky Fretelli tutti, každé slovo a každé gesto papeže Františka jsou pro něj jako "transfuze krve, která pomáhá žít a jít vpřed". Na světě je mnoho lidí, kteří jsou daleko od pozornosti médií a slavnostních shromáždění a kteří při pohledu na svědectví Petrova nástupce tímto způsobem oživují evangelium.
Přeložil Petr Vacík
