Benedikt XVI: Osobní vyznání z hloubi srdce

ANDREA TORNIELLI

Benedikt XVI. nakonec promluvil, jak slíbil. Promluvil jako křesťan. Křesťan, kterému je nyní 95 let, prožívá poslední léta svého dlouhého života ve stále křehčím těle, se slabým hlasem a jasnou myslí, a který se znovu ocitl v centru obvinění a sporů. Krátká a upřímná odpověď vychází z jeho hluboké víry. Ratzinger čerpal z úkonu kajícnosti při každodenní mši svaté jako z výchozího bodu pro své osobní a dojemné "vyznání". Na začátku každé eucharistické liturgie celebrant a věřící opakují "mea culpa" zakončené slovy "má veliká vina". Je to vědomí, že jsme hříšníci, a proto potřebujeme prosit o milosrdenství a odpuštění. Je to "kajícný" postoj, který je vzdálený jak triumfalismu, který považuje církev za pozemskou moc, tak korporativistickému stylu, který omezuje její život na organizaci, strukturu a strategii. Je to též postoj vzdálený rozšířenému zvyku neustále posuzovat druhé a jejich chyby, místo aby se přemýšlelo o těch vlastních.

Jako prefekt Kongregace pro nauku víry vedl Joseph Ratzinger na počátku nového tisíciletí boj proti zneužívání ze strany duchovních. Jako papež přijal velmi tvrdé zákony, aby s touto ohavnou pohromou bojoval. Ve svém dopise však nic z toho nepřipomíná ani nepopisuje.

Dny následující po zveřejnění zprávy pro něj byly příležitostí ke "zpytování svědomí" a osobnímu "zamyšlení" nad tím, co se stalo. Emeritní papež říká, že při setkání se zneužívanými se díval do očí "důsledkům veliké viny" a poznal, že "my sami jsme do této veliké viny vtaženi, když ji zanedbáváme nebo když se jí nepostavíme s potřebným rozhodnutím a odpovědností, jak se to příliš často dělo a děje". Vyjádřil "hlubokou hanbu", "velký zármutek" a "upřímnou prosbu o odpuštění" za všechna zneužití a chyby, včetně těch, k nimž došlo během jeho působení na příslušných místech, kde sloužil, v Německu a Římě. Píše, aniž by tak sám sebe vyděloval, že i jeho samotného se dotýká postoj těch, kteří tento fenomén stále podceňují, tedy těch, kteří spí, stejně jako apoštolové spali na Olivové hoře a nechali Ježíše samotného modlit se a potit krev tváří v tvář propasti hříchu. Žádá "bratry a sestry", aby se za něj modlili.

Slova Benedikta XVI. v dopise jsou slovy nemohoucího starce, který cítí, že se blíží setkání s Bohem, jehož jméno je milosrdenství. Jsou to slova "pokorného dělníka na vinici Páně", který upřímně prosí o odpuštění, aniž by unikal před konkrétností problémů, a vyzývá celou církev, aby pocítila krvácející ránu zneužívání jako svou vlastní.

Přeložil Petr Vacík