Parolin: Ať se do Konga sužovaného násilím a vykořisťováním vrátí mír
Salvatore Cernuzio - Kinshasa
"Chamtivost po surovinách, touha po penězích a moci zavírají dveře míru a představují útok na právo lidí na život a klid... Mír tomuto domu! Mír konžské zemi: ať se opět stane domem bratrství!"
Z davu více než 100 000 věřících přítomných na esplanádě parlamentu v Kinshase se ozývá sborový potlesk a zaghroutah, typický pokřik místních žen, zatímco kardinál Pietro Parolin energicky apeluje na Demokratickou republiku Kongo, která je již léta ohrožována "ozbrojenými skupinami" a "vykořisťováním a predátorskými zájmy". Na stejném místě, kde Jan Pavel II. sloužil mši v letech 1980 a 1985, předsedá státní tajemník "Eucharistické slavnosti za mír a smíření v DR Kongo", jak připomíná obrovská modrá látka nad pódiem. Druhý den svého pobytu v Africe se kardinál obrátil k celému konžskému lidu jménem papeže, který nemohl přijet a v neděli ráno sloužil mši ve Svatopetrské bazilice s konžskou komunitou v Římě.
Přivítání od biskupů a dětí
Kardinál Parolin, kterého přivítali biskupové a kněží z Kinshasy a sousedních diecézí, zpěv s bubny, elektrickou kytarou a perkusemi a ohromující tanec skupinek malých holčiček oblečených v bílém k prvnímu svatému přijímání, dorazil do Palais du Peuple krátce před 10:00. Před budovou na něj čekal kardinál z Kinshasy Fredolin Ambongo Besungu a dvě děti, Fred a Trésora, které přečetly dopis: "Vítejte mezi námi, Vaše Eminence." Poté mu předaly kytici a kardinál dvakrát zopakoval: "Merci".
Zpěvy, tance, průvody
Ve vzduchu, který v tomto ročním období není příliš teplý, je silná vůně kadidla, která přebíjí vůni popela, jež prostupuje celou Kinshasu. Obloha je mezitím olověná a za esplanádou, kde lze zahlédnout dvě velké rozestavěné budovy a kde pomalu pokračuje typický městský provoz žlutých nákladních aut a motocyklů se čtyřmi lidmi na sedadle, se zvedá příkrov vlhkosti a znečištění. Atmosféru však oživují věřící, jako vždy při náboženských obřadech na těchto místech. "Přivítejme kardinála. Zpívejme našemu Pánu!" křičí kněz z pódia, zatímco sbor v bílých a žlutých hábitech intonuje písně ve francouzštině a bantuských jazycích a pohybuje boky a pažemi.
Parolin vstoupil na konci dlouhého průvodu, jednou rukou mával davu a druhou držel ručně vyrobený dřevěný kříž. Zastavil se u několika žen na vozíčcích, které zvedly ruce k nebi; pak prošel kolem dvou kroužků malých dívek, které se věnovaly nepřetržitému tanci, a vystoupal po schodech nahoru. Zastavení před sochou Panny Marie, pak začátek mše.
Sen o míru
"Mír, bratrství, radost," jsou první slova, která kardinál pronesl ve své homilii, a to ve francouzštině. "Jsou to sny," říká, "které bychom si přáli uskutečnit", ale které "bohužel v této době nestability a konfliktů zažíváme jen velmi okrajově". "Jsou to většinou zaslíbení o naplnění Božího království, zaslíbení, po kterých vnitřně toužíme. Ano, cítíme v sobě, že jsme byli stvořeni a že jsme přišli na svět pro mír, který není jen krátkou přestávkou mezi válkami, pro bratrství, které není ideální, ale účinné, pro radost, která je plná a překypující."
"Nepodléhejte rezignaci".
Tváří v tvář lidem zraněným problémy, jako je naprostá absence pracovních příležitostí, znečištění a na východě divoké násilí, kardinál vyzývá, aby nepodléhali "neútěše" a "sklíčenosti". "Pokušením dnešní doby je vzdát se tváří v tvář realitě, uzavřít se do fatalistické rezignace a možná, aniž bychom si to uvědomovali, utéct od své odpovědnosti, upadnout do jakési role oběti a přenechat ostatním břemeno vyhrnutí rukávů a úsilí o obnovu.
Ne, člověk musí jednat s jistotou, že "Bůh působí". "Ano, Bůh působí," opakuje státní tajemník. Osamělost, smutek, nejistota a zklamání musí jít stranou: "Bůh nás vyzývá, abychom hleděli do budoucnosti: společně, sjednoceni, překonávajíce jakéhokoli ducha stranickosti, jakéhokoli rozdělení podle skupin, etnické příslušnosti, původu". S Ním, který "je otcem i matkou", pokračuje kardinál, "můžeme čelit každé zkoušce, protože On není vzdálený, ale kráčí s námi. Jeho kroky nedělají hluk, ale otevírají cesty. Bůh, který prochází kolem každý den, nenabízí další zklamání, ale přibližuje přislíbený pokoj".
Mír na Východě ohrožen
"Paix. Mír," pokračuje kardinál a obrací svůj pohled na východ země, kde "je mír neustále ohrožován ozbrojenými skupinami a vykořisťovatelskými a predátorskými zájmy, jejichž obětí je země již dlouho. Touha po surovinách, po penězích a moci zavírají dveře míru a představují útok na právo lidí na život a klid. Ale Ježíš pokračuje ve vysílání nás, svých učedníků, abychom mohli opakovat stejná slova: Pokoj tomuto domu! Mír konžské zemi: ať se opět stane domem bratrství!" Kardinál vyzývá křesťany - "naprostou většinu obyvatelstva" - a všechny vedoucí představitele, aby pracovali pro mír "v této velké zemi, požehnané krásou stvoření, ale především bohatstvím duší, které ji obývají".
Objetí jménem papeže
Jménem papeže - jehož včerejší videoposelství obyvatelům DR Konga a Jižního Súdánu bylo před slavností promítáno na maxi obrazovkách - zanechal kardinál státní sekretář poselství naděje: "Nenechte se odradit", i když "očekávání dobra se vám zdá být mrtvou literou". "Naše jména," uzavírá, "jsou již zapsána v nebi, jsme děti vzkříšení, svědkové naděje!"
Výzva kardinála Ambonga
Na závěr slavnosti zazněla slova premiéra Jeana-Michela Samy Lukondeho a pozdrav kardinála Fridolina Ambonga, který požádal papeže Františka a Svatý stolec o pomoc při obnově míru na východě Demokratické republiky Kongo. "Pokud se nepodaří dostat pod kontrolu všechny ozbrojené skupiny, čeká Demokratickou republiku Kongo největší humanitární katastrofa naší doby. Proto," řekl arcibiskup z Kinshasy, "žádáme Svatého otce Františka, aby se zasadil o mír v Kongu prostřednictvím podpory diplomacie dobrého sousedství, kterou vede hlava státu Félix Tshisekedi."
(pb)
