P. Jan Krbec P. Jan Krbec 

Jan Krbec: Mučedník pravdy

Autorský komentář pro Vatikánský rozhlas.
POSLECHNĚTE SI - Jan Krbec: Mučedník pravdy

„Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!“ Věta, která měla pro Jana Křtitele nedozírné následky.

Mohli bychom se ptát, právě tato věta tolik zarezonovala v jeho mysli i srdci, že vedla až k Janovu uvěznění.

Evangelista Marek v šesté kapitole píše, že Herodes "měl před Janem strach. Znal ho jako spravedlivého a svatého člověka a chránil ho. Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl."

Jan musel mluvit pravdivě a ostře nejen ohledně Herodova manželského života, ale dá se předpokládat, že ostatní témata zmiňovaná Janem byla ostrá jak břitva.

Dokážu si představit, že Jan mluvil ostře proti různým nešvarům té doby, včetně vládnoucí třídy a špiček náboženského života. A zde slyšíme o tom, že Herodes Jana chránil ačkoli možná tušil, že Janovo slovo se jej také dotýká a směřuje k němu - "Když ho slyšel, byl celý nesvůj, přesto však si ho rád poslechl."

Problém nastává tam, kdy Jan začne hovořit přímo proti Herodovu jednání: „Není dovoleno, abys měl za ženu manželku svého bratra!“ - a tady už jdou ze strany Heroda všechny servítky stranou.

Herodes si zřejmě uvědomoval, že to, co dělá, není správné, ale z nějakého důvodu nebyl schopen jednat dobře. Pomyslně pohár jeho trpělivosti přetekl a Jan je zatčen, spoután a vsazen do vězení.

Ale pravda spoutaná být nemůže.

Přiznejme si, že rádi slyšíme a nasloucháme pravdě, pokud se týká druhých, ale už jsme celí nesví nebo i nerudní, když se pravda týká nás samotných.

Když slyším slovo PRAVDA vybaví se mi často dva biblické úryvky. První, který slyšíme u Jana ve čtrnácté kapitole, kdy Ježíš o sobě říká, že je cesta, pravda a život.

A druhý v osmnácté kapitole Janova Evangelia, v okamžiku, kdy je Ježíš před Pilátem. "Já jsem se proto narodil, a proto jsem přišel na svět, abych vydal svědectví pravdě. Každý, kdo je z pravdy, slyší můj hlas.Pilát mu řekl: „Co je pravda?“"

V běžném užívání slovo pravda znamená soulad myšlenky nebo slova, se skutečností. V biblické mluvě Starého Zákona je pravda totožná s věrností smlouvě uzavřené s Bohem. V Novém Zákoně znamená pravda plnost zjevení v osobě Ježíše Krista.

Ježíš sám se ztotožňuje s pravdou. On je celá pravda. Žít podle příkladu a učení Ježíše, pak znamená žít v pravdě. Zpodobování se s Ježíšem znamená postupné vrůstání do pravdy a činění našeho života autentickým, opravdovým, správným.

Naopak vzdalováním se od Krista se vzdalujeme pravdě, žijeme ve lži o sobě i o druhých.

Pilátova otázka: co je pravda nás staví před problém, který je podle mě, i dnes velmi rozšířen. Pravdu zaměňujeme s názorem, pohledem na věc. Ale Ježíš nepřichází s určitým názorem, který tu dnes je a zítra se může změnit. On je pravda. On je celá pravda, o Bohu, o světě, o nás samotných.

Tam, kde svůj názor, pohled na věc, osobní vidění situace, zaměňuji s pravdou, tam se dostávám do konfliktu s "pravdou" někoho jiného.

Mám pravdu, nemáš pravdu, to jsou nejhorší vyjádření o pravdě. Ale já nemám, či mám pravdu. Pravdu nelze vlastnit, protože je jen jedna pravda a tou je Ježíš.

Mám svůj názor, pohled na věc, přesvědčení, které se Pravdě s velkým P, tedy Ježíši Kristu, více, či méně přibližuje. Zastávat, ctít pravdu, pak znamená stát na straně Ježíše, jeho slov a jednání.

Pokud při svém vyjadřování stojím v postoji, že mám pravdu, pak se často snažím všemi dostupnými prostředky druhého o své pravdě přesvědčit a někdy i donutit, aby tu mou pravdu přijal.

Když ale stojím v postoji, že mám svůj názor, pohled na věc, pak se nemusím nijak děsit toho, že druhý má také své vidění světa, svůj pohled na věc, své přesvědčení.

Pak jsme oba otevření k hledání skutečné pravdy, tedy Krista, kterému se můj názor i názor druhého, více, či méně přibližuje.

V tomto postoji, v tomto pojímání pravdy máme oba možnost se pravdy dobrat. V tomto postoji máme možnost se setkat s Kristem.

Pilát svou otázkou: "Co je pravda?" Vyjadřuje svou bezradnost v konfliktu mezi pohledem velerady, která chtěla Ježíše zabít a Ježíšovým slovem – nebo, v tomto případě, spíš mlčením.

Možná, kdyby Pilát vzal postoj velerady, jen jako jejich pohled na věc a skutečně naslouchal, těm několika Ježíšovým slovům. Viděl by v celku jasně, kde je pravda. Že pravda stojí přímo před ním.

Dalším krokem při setkání s pravdou, při setkání s Ježíšem je, tuto pravdu do svého života přijmout. A to je možná na celé věci to nejtěžší...

Vyžaduje to po nás opustit nejen svoje pojetí pravdy, ale také změnu názoru, pohledu na věc, a v posledku i změnu jednání.

Bohužel ani Pilát, ani Herodes toho nebyli schopni, a proto Jan Křtitel i Ježíš končí, tak, jak končí. Jan proto, že na Pravdu, kterou je Ježíš, ukazoval celým svým životem. Ježíš proto, že on sám je onou Pravdou.

Kladu si tedy otázku, jak jsem na tom já. Když se moje "pravda", či můj názor ocitne v konfrontaci s Pravdou, kterou je Ježíš? Stojím neústupně na své, v uvozovkách, pravdě, či na svém názoru a jsem ochoten naslouchat Pravdě – Ježíši?

Jsem ochoten pod světlem Pravdy Ježíše měnit svůj pohled na věc a následně také měnit své jednání? To, že to není jednoduché je nad slunce jasnější. Přesto bych se o to měl snažit den co den.

Přiznat si, že nestojím v Pravdě, že se Kristu svým smýšlením a jednáním vzdaluji, a tak žiju ve lži – to chce pořádný kus odvahy.

Odvahy, kterou měl Ježíš tváří v tvář své smrti a Jan Křtitel při svědectví, které Pravdě vydával. Prosme tedy sv. Jana Křtitele – mučedníka pravdy – o tuto odvahu. Odvahu stát na straně Pravdy, na straně Ježíše, a opouštějme své malé pravdy, svůj omezený názor, pohled na věc, a své jednání, které je ve lži.

P. Jan Krbec je farářem v Rokytnici nad Rokytnou.

27. srpna 2022, 08:27