Společné prohlášení Svatého stolce a Německé biskupské konference

Vatican News

Setkání v institutu Augustinianum v Římě se zúčastnili vedoucí některých dikasterií římské kurie a 62 biskupů katolické církve v Německu, kteří jsou v Římě přítomni na návštěvě ad limina apostolorum. Setkání, uvádí se ve společném prohlášení Svatého stolce a Německé biskupské konference, bylo již delší dobu plánováno jako příležitost ke společnému zamyšlení nad synodální cestou, která probíhá v Německu a byla svolána v reakci na případy sexuálního zneužívání nezletilých některými duchovními.

Setkání moderoval státní sekretář, kardinál Pietro Parolin, který v jeho úvodu, jak uvádí tiskové sdělení, „připomněl pouto společenství a lásky, které spojuje biskupy mezi sebou a s Petrovým nástupcem“. Kardinál Parolin zdůraznil význam setkání jako okamžiku sdílení a milosti, jednoty v rozdílnostech, zmínil obavy, které synodální cesta vyvolává, a poukázal na riziko „reforem církve, a nikoli v církvi“.

V úvodním projevu, pokračuje tiskové prohlášení, mons. Georg Bätzing, limburský biskup a předseda Německé biskupské konference, popsal práci německé synodální cesty a vyzdvihl jejího ducha, založeného na naslouchání Božímu lidu a na lítosti nad zneužíváním ze strany duchovních. Mons. Bätzing také vyjmenoval témata, o kterých se na shromážděních diskutovalo: Moc a rozdělení moci v církvi – společná účast a misijní plánování; kněžský život v současnosti; ženy ve službách a úřadech církve; život ve vztazích, které fungují – prožívat lásku v sexualitě a v páru. Na závěr předseda Německé biskupské konference ocenil práci synody, kterou papež svolal pro celou církev, a rozhodnutí o jejím prodloužení.

Následovaly teologické příspěvky kardinálů Luise Francisca Ladarii, prefekta dikasteria pro nauku víry, a Marca Ouelleta, prefekta dikasteria pro biskupy, kteří „upřímně a jasně vyjádřili obavy a výhrady k metodologii, obsahu a návrhům německé synodální cesty a navrhli, aby ve prospěch jednoty církve a jejího evangelizačního poslání byly do synody všeobecné církve zahrnuty požadavky, které se dosud objevily“.

Dialogu, který byl následně zahájen, uzavírá společné prohlášení, „se zúčastnili četní němečtí biskupové a zástupci kurie. Ukázalo se tak, jak je důležité a také naléhavé definovat a prohloubit některá zdůrazněná témata, například ta, která se týkají struktur církve, svěcených služebníků církve a přístupu k této službě, křesťanské antropologie. Zároveň si všichni zúčastnění plně uvědomují, že jsou na cestě s celým svatým a trpělivým Božím lidem, a to i v konfrontaci různých postojů. Právě v tomto smyslu mnohé projevy poukazovaly na ústřední postavení evangelizace a misie jako konečného cíle probíhajících procesů, stejně jako na vědomí toho, že s některými tématy nelze volně nakládat“.

„V této perspektivě otevřeného a bratrského sdílení byly předloženy některé návrhy, jako například návrh na uplatnění moratoria na německou synodální cestu, který však byl zamítnut, a návrh na podporu další reflexe a vzájemného naslouchání ve světle vzniklých nejasností". V závěru státní sekretář ocenil konfrontaci, nikoli formální, ale nutnou a konstruktivní, kterou nelze za probíhajících jednání přehlížet. Společné prohlášení končí konstatováním o „nutnosti pokračujícího naslouchání a vzájemného dialogu i v nadcházejících měsících, aby tak mohly přispět k obohacení německé synodální cesty a všeobecné synody celé církve“.