Absurdní a hanebná obvinění Jana Pavla II.
ANDREA TORNIELLI - Vatican News
Představte si, co by se stalo, kdyby někdo vystoupil v televizi a na základě "informací z doslechu" z anonymního zdroje a bez jediného důkazu či dokonce svědectví z třetí ruky tvrdil, že váš otec nebo dědeček chodil v noci ven a spolu s několika "kamarády" obtěžoval nezletilé dívky. A představte si, co by se stalo, kdyby byl váš příbuzný, nyní již zesnulý, všeobecně známý a všemi respektovaný díky nějaké významné funkci, kterou zastával. Nečetli bychom komentáře a úvodníky rozhořčené nad tím, jakým nevýslovným způsobem byla poškozena dobrá pověst tohoto velkého člověka, kterého tolik lidí milovalo?
To se bohužel skutečně stalo v případě svatého Jana Pavla II, pontifika katolické církve od 16. října 1978 do 2. dubna 2005. Obvinění vznesl Pietro Orlandi, bratr Emanuely, dívky, která zmizela v centru Říma jednoho červnového odpoledne roku 1983. Pietro v přítomnosti své právničky Laury Sgrò, která souhlasně přikyvovala, řekl v pořadu Di martedì, který v hlavním vysílacím čase na La7 uvádí Giovanni Floris, že papež Wojtyla chodíval v noci ve společnosti jakýchsi monsignorů vyhledávat mladé dívky. Celá věc byla prezentována jako věrohodná indiskrece, doprovázená několika pomrkávajícími úsměvy, jako by šlo o veřejné tajemství. Důkazy? Žádné. Stopy? Ještě méně. Přinejmenším důkazy z druhé nebo třetí ruky? Ani stín. Pouze anonymní pomlouvačná obvinění.
Slova, která Pietro Orlandi doprovodil zvukovým záznamem připsaným údajnému členovi Banda della Magliana, který tvrdí - rovněž bez důkazů, stop, svědectví, důkazů či okolností -, že je Jan Pavel II. "společně vozil do Vatikánu", čímž myslel Emanuelu a další dívky: aby skoncoval s touto "nechutností", měl se tehdejší státní sekretář obrátit na organizovaný zločin, aby problém vyřešil. Šílenství. A neříkáme to proto, že Karol Wojtyla je svatý nebo že byl papežem. I když tento mediální masakr zarmucuje a děsí a zraňuje srdce milionů věřících i nevěřících, je třeba pomluvu odsoudit, protože je nedůstojné civilizované země takto zacházet s jakýmkoli člověkem, živým či mrtvým, ať už je to klerik nebo laik, papež, klempíř nebo nezaměstnaný mladík. Je správné, aby se každý zodpovídal z případných zločinů, pokud se jich dopustil, a to bez jakýchkoli privilegií a beztrestnosti. Je bezpodmínečně nutné, aby bylo provedeno důkladné vyšetřování a hledala se pravda o Emanuelině zmizení. Nikdo si však nezaslouží, aby byl takto očerňován, aniž by existoval jediný důkaz, na základě "zvěstí" nějaké neznámé osoby z kriminálního podsvětí nebo nějakého slizkého anonymního komentáře vysílaného v přímém přenosu v televizi.
