2020.11.29 Celebrazione eucaristica con i nuovi Cardinali

EDITORIAL. Noví kardinálové: Překvapení od Františka

Tím, že papež vyhlásil konzistoř na září, chtěl, aby se veškerá pozornost v následujícím měsíci soustředila na synodu. Významné jsou kardinálské klobouky pro biskupy z periferií, ale také zařazení nuncia ve Spojených státech.

ANDREA TORNIELLI - Vatican News

Mnozí byli přesvědčeni, že rok 2023 skončí konzistoří nových kardinálů - František bude za deset let pontifikátu mít za sebou devět nových jmenování kardinálů -, ale nikdo nečekal červencové oznámení s "vytvořením" 21 kardinálů na konci září, v předvečer zahájení prvního ze dvou zadání Synody o synodalitě. Stalo se tak již před rokem, při osmé konzistoři, která se konala 27. srpna 2022.

Prolistujeme-li seznam 21 jmen, z nichž 18 je mladších osmdesáti let, a tedy voličů v případném konkláve, můžeme vidět potvrzení u Svatého stolce (například tři nové prefekty důležitých kuriálních dikasterií, Dikasteria pro biskupy, Dikasteria pro východní církve a Dikasteria pro nauku víry) i ve světě (například kardinálský klobouk pro nové arcibiskupy v Madridu a Bogotě). A také "překvapení", která jsou v souladu s dosavadními volbami Petrova nástupce. Nejvýznamnější novinku představují dva nunciové, jejichž precedens je třeba hledat v konzistoři z listopadu 2016, kdy byl jmenován kardinál Mario Zenari, papežův velvyslanec v Sýrii, který tam zůstal dodnes. V tomto případě jsou jak 76letý Emil Paul Tscherrig, apoštolský nuncius v Itálii, tak 77letý Christophe Pierre, nuncius ve Spojených státech, preláty, kterým nyní končí diplomatická služba. Za zvláštní pozornost stojí zařazení Pierra, muže velmi vyrovnaného, který hrál a stále hraje důležitou roli při spolupráci s Františkem při výběru nových biskupů pro církev v USA.

Pozoruhodný je také purpur pro Pierbattistu Pizzaballu, prvního latinského patriarchu Jeruzaléma, který obdržel biret. Církev Svatého města par excellence, latinská církev této Svaté země, která je stále živnou půdou nenávisti, střetů a násilí, má nyní o jeden atribut více, aby se mohla podílet na řízení univerzální církve prostřednictvím spolupráce s papežem, k níž je povolán každý nový kardinál. 

Významné, jako pozornost k periferiím a církvím na hranicích, jsou kardinálské jmenování pro Stephena Mullu, arcibiskupa Džuby v Jižním Súdánu, země, kterou František navštívil loni v únoru, a také Stephena Brislina, arcibiskupa Kapského Města v Jihoafrické republice, a Protase Rugambwu, koadjutora arcibiskupa Tabory v Tanzanii: tři africké metropolitní stolce budou mít kardinála poprvé.

Za zmínku stojí také zařazení nového hongkongského biskupa Stephena Chow Sau-Yana a generála salesiánů Ángela Fernándeze Artimeho. Zatímco mezi staršími 80 let jsou bývalý nuncius a bývalý sekretář Papežské rady pro pastoraci migrantů a kočovných osob Agostino Marchetto, znalec Druhého vatikánského ekumenického koncilu, a starší argentinský kapucínský mnich Luis Dri, zpovědník: oba František dobře znal ještě před svým zvolením papežem.

Po konzistoři 30. září se počet kardinálů volitelů v případě konkláve zvýší na 137. Tedy výrazně nad strop 120, který stanovil Pavel VI., ale který byl již několikrát překročen Janem Pavlem II. i Benediktem XVI. 

Podle statistik na konci září bude mít Evropa 53 volitelů (včetně 15 Italů); 15 volitelů bude ze Severní Ameriky (11 USA, 4 Kanada); 24 volitelů z Latinské Ameriky, 19 volitelů z Afriky; 23 volitelů z Asie a 3 volitelé z Oceánie.

10. července 2023, 10:32