Kardinál Hollerich představil Instrumentum laboris k práci generálního shromáždění synody
Michele Raviart – Vatican News
Chceme-li odpovědět na otázku, jaké jsou charakteristické znaky synodální církve, bude třeba cvičit schopnost paměti v jejím nejhlubším duchovním smyslu, abychom se znovu propojili s dvouletou poutí, která předcházela začátku generálního shromáždění, aby tak naše práce byla plodná a naše společné rozlišování mohlo pokračovat, připomněl generální relátor synody kardinál Jean-Claude Hollerich, když na závěr prvního plenárního zasedání představil první část diskuse o Instrumentum laboris „Za církev synodální – celková zkušenost“.
Obnovit paměť synodální cesty
Bez ohledu na dosavadní osobní angažovanost – počínaje těmi, kdo se podíleli na přípravě závěrečných dokumentů po kontinentálních etapách, až po ty, kdo naslouchali zprávám jmenovaných synodálních týmů – zanechala dosavadní synodální cesta stopy v podobě myšlenek, emocí, pocitů, intuicí, pochybností, obav i nadšení, ke kterým je nutno se vrátil, vyzval kardinál Hollerich, a to jak na základě vlastní zkušenosti, tak při naslouchání věřícím, řeholníkům a laikům, s nimiž se členové synody dosud setkali. Paměť, s níž je třeba se spojit, dodal, je kolektivní pamětí Božího lidu, nejen osobní pamětí každého z nich.
Osvobodit celkový pohled od rizika abstrakce
Cílem musí být, aby střídání menších pracovních skupin (circoli minori) a generálního shromáždění bylo plodné a sytilo celkovou vizi synody, která utváří perspektivu jejího smyslu a zabraňuje rozptylu v detailech, pokračoval kard. Hollerich. Zároveň konkrétnost otázek, kterými se budeme zabývat později, zdůraznil kardinál, osvobozuje celkový pohled od rizika abstrakce a zobecnění.
Nechat se vést rozhovorem Ducha
V menších pracovních skupinách, které začaly dnes, 5. října a s ohledem na první diskusní část („Za církev synodální – celková zkušenost“) a skončí v sobotu 7. října ráno, budou mít synodní otcové a matky čtyři minuty na svá sdělení. Mají se nechat vést metodou rozhovoru Ducha, tedy společným rozlišováním meditovaného slova živeného modlitbou, a všichni jsou vyzváni, aby se ve svém vystoupení zaměřili na to, co se zdá nejdůležitější a nejvýznamnější, co se nejsilněji vynořuje z paměti, doporučil generální relátor synody. „Po večeru či dopoledni věnovanému rozjímání a modlitbě nechme vyniknout body, v nichž cítíme velkou jasnost, ale nezanedbávejme ani ty, u nichž cítíme, že je třeba je dále propracovat, v nichž se mísí světlo a stín, aniž bychom se báli poukázat na důvody nejistoty nebo pochybností“, vyzdvihl kard. Hollerich.
Jako emauzští učedníci
Generální relátor synody navrhl, aby členové shromáždění čerpali podnět z epizody o emauzských učednících z Lukášova evangelia. „Když se Ježíš přiblíží, jeho přítomnost a otázky otevírají prostor pro rozhovor a naslouchání“, vysvětlil Hollerich. „Pak se ale také objeví rozčarování, frustrace, hněv a strach. Nevím, zda během naší společné cesty zažijeme mnoho okamžiků neútěchy, ale věřím, že díky působení Ducha svatého do našich srdcí vstoupí útěcha, která je podmínkou dobrého rozlišování“, uzavřel.
Svědectví
Před závěrem prvního generálního shromáždění zazněla dvě svědectví, která přednesli nově jmenovaný kardinál Grzegorz Ryś, arcibiskup metropolita lodžský, a laik Matthew Thomas. Oba referovali o synodální cestě vykonané v rámci přípravy na synodní zasedání a o zapojení, které vyvolala rozsáhlá práce vykonaná v jejich oblastech, zejména mezi desítkami farností na území polské arcidiecéze a v severním a jižním vikariátu Arábie.
