Porota Zajdovy ceny navštívila papeže Františka
Alessandro Di Bussolo – Vatican News
„Dokument o lidském bratrství, podepsaný před téměř pěti lety v Abú Zabí papežem Františkem a velkým imámem Al-Azharu, Ahmedem Al-Tajíbem, a následná Zajdova cena, která vytvořila nový stav smýšlení a celosvětové hnutí o dialogu, bratrství a spolupráci mezi různými náboženstvími a kulturami. Nyní cena nabývá na stále větší známosti, ze 40 nominací podaných v roce 2019 jsme se rozrostli na více než sto“. Takto egyptský soudce Mohammed Abdelsalam, generální sekretář Zajdovy ceny za lidské bratrství, první Arab a první muslim, který získal papežský rytířský titul a představil papežskou encykliku Fratelli tutti, připomněl dopad, který má tento historický dokument a následná cena na dnešní svět.
Učinil tak u kulatého stolu, který 18. prosince uspořádal Vatican News - Vatikánský rozhlas v zasedací místnosti Dikasteria pro komunikaci a který moderovala sestra Bernadette Reisová z koordinační multimediální redakce. Protagonisty byli členové hodnotící komise pro udělení Zajdovy ceny za rok 2024, které krátce předtím přijal papež František. Chyběla pouze Rebeca Grynspan Mayufisová, generální tajemnice UNCTAD, Konference OSN o obchodu a rozvoji, protože se nemohla zúčastnit. Porota se sešla ve Vatikánu, aby posoudila nominace na cenu, která bude udělena 4. února 2024, v den pátého výročí podpisu dokumentu, což se shoduje s Mezinárodním dnem lidského bratrství, který OSN vyhlásila v prosinci 2020.
V porotě zasedne bývalá indonéská prezidentka a bývalá ředitelka Unesco
Jedná se o nezávislou porotu složenou z odborníků v oblasti budování míru a soužití, jako je Megawati Sukárnoputrì, bývalá prezidentka Indonésie (v letech 2001-2004) a první žena v této funkci, jakož i první žena v čele moderního muslimského státu. V roce 2004 se umístila na osmém místě žebříčku 100 nejmocnějších žen světa, který sestavil časopis Forbes. Sukárnoputrí s papežem diskutovala o problematice globálního oteplování a o důležitosti přístupu k lepšímu vzdělání pro mladé generace, zejména pro ženy, které musí mít stejné příležitosti jako jejich mužští vrstevníci.
Vedle ní zasedne Irina Bokova, bývalá ministryně zahraničí Bulharska a první žena a první Evropanka z jihovýchodu, která po dvě funkční období zastávala funkci generální ředitelky UNESCO a od roku 2020 je členkou Vysokého výboru pro lidské bratrství, zřízeného za účelem šíření a konkretizace dokumentu z Abú Zabí. Při této příležitosti prohlásila, že Dokument by měl být vnímán jako základní etický dokument naší doby, v němž mohou mladí lidé nalézt odpovědi a který je v souladu se čtvrtým bodem Cílů udržitelného rozvoje OSN v oblasti vzdělávání. Při dalším setkání s Františkem jej označila za velkého humanistu a vrátila se k tématu vzdělávání, přičemž připomněla, že v roce 2015 při své první audienci papež definoval vzdělávání jako gramatiku dialogu, jejímiž základy jsou zvídavost, naslouchání a respekt.
Rabín Cooper: Papež, muž vášně
Dále vystoupil rabín Abraham Cooper, předseda americké Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu, která sleduje porušování náboženské svobody ve 28 zemích světa. Cooper je také proděkanem a ředitelem globální sociální akce v Centru Simona Wiesenthala, přední židovské organizaci pro lidská práva. Papeže označil za vášnivého muže s velkou touhou po míru, který povzbuzuje lidi a národy ke konání dobra. Mladé generace, zdůraznil americký rabín, musíme učit, že život je o rozhodování a odpovědnosti, komunikovat s nimi také prostřednictvím sociálních médií, mostů, které je osloví.
Soudce Abdelsalam se na popud moderátorky věnoval také otázce klimatických změn, kterou označil za výzvu pro lidstvo, a proto Vysoký výbor uspořádal před Cop28 v Dubaji setkání náboženských představitelů. Citoval velkého imáma Al-Tajíba, když připomněl, že pokud bude toto ekologické vytěžování pokračovat, nezachováme žádné životní prostředí pro budoucí generace.
Kardinál Sandri: Františkovo pozvání k pokračování dialogu
Na závěr italsko-argentinský kardinál Leonardo Sandri, emeritní prefekt Dikasteria pro východní církve, který působil jako diplomat na Madagaskaru, ve Spojených státech jako papežský zástupce při Organizaci amerických států, ve Venezuele a v Mexiku, zdůraznil, že v Abú Zabí, kde byl přítomen, byl podepsán prorocký dokument, který otevřel novou cestu porozumění a dialogu. Na závěr kulatého stolu se s Vatican News podělil o své dojmy z audience u papeže a z udílení ceny v roce 2024.
Vaše Eminence, jakých témat se dotkl papež František při setkání s vaší komisí a jaké bylo jeho poselství pro toto ocenění?
Papež zdůraznil význam Dokumentu z Abú Zabí o všeobecném bratrství a dialogu pro mír a připomněl válečné situace, které ve světě stále existují od druhé světové války v roce 1945. Celá ta léta až do dnešních dnů žijeme s válkami zasutými tu i onde, a abychom mohli vyřešit drama lidstva ve válce, rozděleného uvnitř zemí i mezi zeměmi, musíme vybudovat svět míru a bratrství. Poté zdůraznil, že je důležité pokračovat v budování tohoto lepšího světa prostřednictvím dialogu.
Hovořil také o důležitosti vzdělávání, aby se hodnoty obsažené v dokumentu Lidské bratrství dostaly i k mladším generacím?
Jeden z členů našeho panelu je bývalá generální ředitelka UNESCO, a tak papež zdůraznil tuto hodnotu vzdělávání, aby svět mladých lidí nebyl prázdným světem bez hodnot, ale aby tyto hodnoty dialogu a bratrství ovlivňovaly jejich každodenní život. Aby v nich rostla tato výchova k míru, protože jinak nemá lidstvo, které pokračuje ve válkách a rozděleních, žádnou budoucnost.
Jaké poselství může v této dramatické situaci konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, v zemi, která je svatá pro tři abrahámovská náboženství, přinést Zajdova cena za lidské bratrství?
Může přijít jako výzva k pozornosti, což zopakoval i papež při našem setkání. Ti, kdo na těchto válkách vydělávají, jsou pouze výrobci zbraní. Připomněl především slzy, bolest, utrpení a zoufalství četných mladých životů, které byly v těchto válkách zkoseny. Připomněl vylodění v Normandii, jehož 75. výročí si v roce 2019 připomněly všechny hlavy států, když oslavovaly na písku těchto pláží, které jsou posety oběťmi války. A pak připomněl svou poslední návštěvu 2. listopadu na americkém hřbitově zde v Římě, kde sloužil mši a procházel se mezi hroby, aby si přečetl, že se jedná o mladé lidi ve věku 20 až 23 let, kteří viděli své životy zkosené v samém květu mládí. K čemu to je, ptal se sám sebe? Jaký přínos má pro svět smrt, nenávist, válka, zbraně? A jak si vzpomněl, sám před těmito hroby plakal.
Co nám můžete říci o sbírce nominací na letošní cenu? Bylo navrženo mnoho dobrých kandidátů? Co u nich hledáte?
Je mnoho nominací a je tolik iniciativ, tolik úžasných věcí, které se ve světě dělají, aby se lidstvo vymanilo z nemocí, z chudoby, z ponižování lidí prostřednictvím obchodu s lidmi. To, co chceme, alespoň já, je najít mezi nimi konkrétní životní vzory, abychom novým generacím řekli: „Podívejte se, chcete-li mít život, který má smysl, který není prázdný, bez naděje, cestou je napodobovat tyto lidi a organizace, které dělají tyto velké věci pro člověka“.
