Vatikánská observatoř: Nový výzkum Velkého třesku
Vatican News
Již v roce 2022 představili jezuita Gabriele Gionti a kněz Matteo Galaverni slibný matematický nástroj, který by pomohl zkoumat rané okamžiky vesmíru. Oba jsou zároveň fyziky a vědci. Nyní zveřejnili nové poznatky. Astronomové Gionti a Galaverni zjistili, že pomocí matematického triku mohou převést řešení fyzikálního problému z alternativní teorie gravitace do obecné teorie relativity Alberta Einsteina. Tento trik jim umožňuje podívat se na problém skrze dva různé matematické "rámce": Jordanův rámec a Einsteinův rámec.
Otázkou však je, zda řešení, která získají prostřednictvím těchto dvou rámců, jsou skutečně použitelná pro skutečný svět, který astronomové pozorují. Práce obou badatelů ukazuje jak na slibné možnosti, tak na omezení. Píší, že je důležité ověřit, zda fyzikální měření prováděná v obou rámcích vedou ke stejným výsledkům.
Kromě toho zjistili, že existuje zajímavá souvislost mezi alternativními teoriemi gravitace a zvláštním jevem zvaným "antigravitace". Tento objev by mohl pomoci pochopit gravitaci zcela novým způsobem a poskytnout nové poznatky o fungování vesmíru.
Duchovní rozměr vědeckých objevů
Dva katoličtí vědci považují výzkum gravitace za úchvatný. "Je skutečně fascinující pochopit fyzikální zákony v nejranějších okamžicích vesmíru," říkají. "Hledání nových fyzikálních zákonů a snaha o jejich úplné pochopení je proces, který naplňuje naši mysl a srdce velkou radostí." Přestože výzkum může být někdy frustrující, poznamenávají: "Je to příležitost spolupracovat s celou vědeckou komunitou na zodpovězení některých základních otázek: Kdo jsme? Odkud pocházíme? Jaký je náš původ? Pro věřícího člověka je to navíc úžasná příležitost interpretovat svůj výzkum jako objev nových stop či znamení Boží krásy a elegance při stvoření vesmíru - navzdory našim extrémně omezeným znalostem!"
Mezinárodní výzkum
Vatikánská observatoř je vědecký výzkumný ústav, který podléhá přímo Svatému stolci. Její počátky sahají do roku 1578, kdy papež Řehoř XIII. požádal jezuitské astronomy a matematiky z Římské koleje, aby připravili reformu kalendáře, která byla tehdy vyhlášena v roce 1582. Hvězdárna fungovala nejprve přímo ve Vatikánu. Na počátku 30. let 19. století se obloha nad Římem stala v důsledku rostoucího elektrického osvětlení stále se rozrůstajícího Věčného města tak jasnou, že astronomové již nebyli schopni pozorovat slabší hvězdy. Proto Pius XI. nařídil, aby byla observatoř přemístěna do jeho letního sídla v Castel Gandolfo. V roce 1981 bylo v arizonském Tucsonu založeno druhé výzkumné středisko "Vatican Observatory Research Group"; v roce 1993 hvězdárna ve spolupráci se Stewardovou observatoří dokončila stavbu Vatikánského dalekohledu pokročilé technologie (VATT) na hoře Graham (Arizona). Vatikánská observatoř dnes spolupracuje s řadou mezinárodních astronomických institucí a je členem Mezinárodní astronomické unie (IAU) a Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku (ICRA). Od roku 1986 také pořádá letní školu astronomie v Castel Gandolfo. Observatoř provádí výzkum v různých oblastech astronomie a astrofyziky, včetně studia hvězd, galaxií, kosmologie a dalších oblastí vesmíru. Spolupracuje s renomovanými vědci z celého světa a snaží se podporovat dialog mezi vědou a náboženstvím.
Milníky v teorii gravitace
Nadšení pro astronomii se v průběhu historie vyvíjelo z různých důvodů. Ve starověkých kulturách byla astronomie často úzce spojena s náboženskou vírou, protože pohyby nebeských těles byly považovány za božské jevy. Učenci jako Aristoteles se již v roce 350 př. n. l. pokoušeli vysvětlit fenomén gravitace, tj. proč objekty padají určitou rychlostí.
Postupem času umožnil vědecký pokrok, například přesnější pozorování a nové teorie, hlubší pochopení astronomie. Zejména technologické inovace, jako jsou teleskopy a vesmírné sondy, posunuly výzkum v souvislosti s gravitační teorií k lepšímu pochopení gravitačního jevu. V 18. století Isaac Newton vysvětlil, že mezi objekty s hmotností, jako je například balvan a Země, působí neviditelná síla, což byl v té době nejmodernější poznatek v oblasti výzkumu gravitace. Až Albert Einstein na počátku 20. století představil novou myšlenku: řekl, že pohyb věcí je ovlivněn změnou v prostoru a čase, kterou způsobuje velké množství hmoty. Jeho teorie byla potvrzena experimenty a vysvětluje jevy, které teorie Isaaca Newtona vysvětlit nedokázala.
Stále však existuje mnoho nezodpovězených otázek týkajících se přírodních zákonů, které jsou zkoumány i na Vatikánské observatoři.
(vatican observatory - pd)
