Svatý stolec: jaderné zbraně jsou hrozbou pro lidstvo, vždy je třeba usilovat o dialog

Vatican News

„Probíhající ozbrojené konflikty, zejména válka na Ukrajině, připomínají, že je třeba neúnavně hledat dialog a že vlastnictví jaderných zbraní a dalších zbraní hromadného ničení představuje „znásobení rizika, které dává pouhou iluzi míru“, jak napsal papež František ve svém dopise hirošimskému biskupovi 19. května 2023 u příležitosti zasedání G7. Na to 23. července, upozornil arcibiskup Ettore Balestrero, stálý pozorovatel Svatého stolce při OSN a dalších mezinárodních organizacích v Ženevě, který se zúčastnil druhého zasedání přípravného výboru pro revizní konferenci Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jež se má konat v roce 2026. Vatikánský diplomat ve svém vystoupení uvedl, že „Svatý stolec je hluboce znepokojen existenční hrozbou, kterou šíření jaderných zbraní a jaderné zbraně nadále představují“, přičemž tuto hrozbu „dále zhoršuje napjaté strategické prostředí a pokračující modernizace a rozšiřování jaderných arzenálů“. Je proto „nezbytné uznat, že jaderné arzenály jako nástroje vojenské strategie mají ze své podstaty aktivní dispozice k použití“.

Znepokojivý nárůst počtu jaderných zbraní

Arcibiskup Balestrero poukázal na to, že papež František ve svém projevu k diplomatickému sboru akreditovanému u Svatého stolce na začátku letošního roku znovu zdůraznil „nemorálnost výroby a držení jaderných zbraní“, a poznamenal, jak „znepokojivý je neustálý růst vojenských výdajů souvisejících s jadernými zbraněmi a nárůst rétoriky a hrozeb o jejich možném použití“, přičemž dodal, že „takové hrozby jsou urážkou lidstva“, protože „jaderná válka by nepochybně měla nenapravitelné a ničivé dopady s bezprecedentními ztrátami na životech“.

Odzbrojení je etická odpovědnost

Tváří v tvář neustálé výrobě zbraní je třeba se zamyslet nad tím, že „nešíření jaderných zbraní a odzbrojení jsou kromě právních závazků také etickou odpovědností vůči všem členům lidské rodiny,“ uvedl stálý pozorovatel Svatého stolce a připomněl, že papež František ve svém projevu o jaderných zbraních, který pronesl 24. listopadu 2019 v Nagasaki, označil mezinárodní mír a stabilitu za „možné pouze na základě globální etiky solidarity a spolupráce ve službách budoucnosti utvářené vzájemnou závislostí a spoluodpovědností“. Balestrero rovněž poznamenal, že vzhledem k „převládajícímu napětí“ a „katastrofálním humanitárním důsledkům“, které by mělo použití jaderných zbraní, „je naléhavě nutné obnovit upřímný dialog s cílem stanovit závazná omezení“ právě „všech jaderných zbraní a nosičů v globálním měřítku“. To vše s ohledem na to, že „pokrok v nosných systémech a informačních technologiích“ zkomplikoval rizika spojená s „držením jaderných zbraní, a to i v případě neúmyslné eskalace“, neboť vede ke „zkrácení doby rozhodování a reakce“ a zvyšuje „pravděpodobnost použití jaderných zbraní“.

Přesměrování výdajů na rozvojové projekty

Arcibiskup poznamenal, že jaderné zbraně mají „obrovské náklady, které ovlivňují globální společné dobro“, zatímco „lidské a finanční zdroje, které jsou v současné době vynakládány na modernizační úsilí, by mohly být přesměrovány na rozvojové projekty, které řeší naléhavé a všeobecné potřeby nejchudších a nejzranitelnějších skupin obyvatelstva“. V této souvislosti stálý pozorovatel upozornil, že Svatý stolec již dlouho prosazuje návrh „zřídit celosvětový fond, financovaný z části peněz jinak vynakládaných na zbrojení a další vojenské výdaje“, který by měl vymýtit hlad a podpořit rozvoj v nejchudších zemích“ a přispět tak „k uskutečnění kultury života a míru“.

Zavázat se k nešíření jaderných zbraní

„Svatý stolec by rád znovu potvrdil své pevné přesvědčení, že svět bez jaderných zbraní je možný a nezbytný,“ uvedl dále Balestrero s tím, že Smlouva o nešíření jaderných zbraní a Smlouva o zákazu jaderných zbraní „se mohou vzájemně posilovat, a to i v oblasti ověřování jaderného odzbrojení“, obnovy životního prostředí a pomoci obětem“ a s přihlédnutím k „cenné úloze Mezinárodního partnerství pro ověřování jaderného odzbrojení, které v uplynulých deseti letech pracovalo na určení technických problémů a možných řešení spojených s ověřováním v duchu spolupráce mezi státy, které vlastní jaderné zbraně, a státy, které je nevlastní.  Na pozadí tragických událostí probíhajících ozbrojených konfliktů,“ uzavřel stálý pozorovatel, „si musíme znovu uvědomit, že jsme členy jedné lidské rodiny.“