Vatikánský kriketový tým hraje s Anglickými Seniory
Joseph Tulloch - Londýn, Vatican News
V sobotu, první den svého turné "Světlo víry" po Velké Británii, se vatikánský kriketový tým střetl s družstvem England Seniors.
Místem konání bylo obrovské hřiště Wormsley Estate, jedno z nejkrásnějších kriketových hřišť v Anglii.
Vatikánský tým odehrál dva zápasy T20 proti prvnímu a druhému týmu Anglických Seniorů, které byly složeny z hráčů starších šedesáti let.
Anglické první mužstvo se právě vrátilo z indického Čennaí, kde se dostalo do finále mistrovství světa.
Zápasy
V úvodním zápase Vatikán odpaloval jako první a začal zostra, ale snažil se z tohoto počátečního úspěchu vytěžit maximum. Stanovil konečný součet 105 ran, který Anglie dokázala dohnat po čtrnácti směnách.
Ve druhém zápase Vatikán ztratil několik brzkých branek, ale výjimečně se vzpamatoval a dosáhl konečného počtu 133 ran. Zápas dospěl až do posledního overu, v němž Anglie získala vítězný doběh pouhé tři míče před koncem.
"Víc než kriket"
Většinu přítomných na zápasech tvořili Britové nebo Indové (kteří letos tvoří celou vatikánskou stranu), ačkoli se objevili i jednotlivci z jiných kriketových národů, například z Austrálie.
Mezi nimi vynikal zejména jeden muž - Paolo Iorio, lékař a osteopat anglického týmu, který pochází z Neapole na jihu Itálie.
Zeptal jsem se ho, jak se Neapolitánec dostal k práci v anglickém národním kriketovém týmu. Iorio přiznal, že než mu byla nabídnuta tato pozice, ale nevěděl o hře "v podstatě nic".
"Musel jsem se naučit, jak všechno funguje," řekl, "ale je to velmi, velmi zajímavý sport, a když se do něj jednou dostanete, je to úžasná zábava."
Dodal, že byl velmi překvapen, když se dozvěděl, že jeho tým bude čelit Vatikánu, ale že si tuto zkušenost velmi užil.
"Nemám pocit, že bych pracoval se soupeřem," řekl Iorio, když mluvil o hráčích Vatikánu, jejichž šrámy a odřeniny ošetřoval. "Mám pocit, že pracuji s přáteli."
V průběhu zápasů jsem měl také možnost mluvit s manažerem Anglie Paulem Bradleym a také s kapitánem Richardem Merrimanem.
Merriman zdůraznil význam akcí, jako je souboj Vatikán-Anglie, a popsal je jako příležitost pro "kamarádství a budování mostů" ve světě, který se často vyznačuje rozdělením.
Bradley mezitím zdůraznil, že tento den byl stejně tak o tom, co se dělo mimo hřiště, jako na hřišti. "Není to jen o kriketu," řekl. "Je to o tom, že chceme něco vrátit."
Závěrečná slova
Po skončení zápasů si obě strany vyměnily dárky.
Vatikánský tým věnoval Angličanům dvojici zarámovaných erbů s papežskými klíči a jejich soupeři oplatili dary včetně knih, anglické vlajky a podepsaných miniaturních pálek.
Paul Bradley, manažer anglického týmu, hovořil o dlouhé historii přátelství mezi vatikánským týmem a anglickými hráči, kteří se v minulosti již několikrát utkali.
P. Eamon O'Higgins, ředitel vatikánského týmu, poděkoval anglické straně za pohostinnost a zejména za velkorysost.
Uvedl, že během zápasu hovořil s jedním člověkem, který dobrovolně spolupracuje s Národní zdravotní službou a převáží krevní zásoby, a s dalším, který vede osvětovou kampaň proti rakovině prostaty.
"O tomhle je sport," řekl otec O'Higgins. "O tom je život."
