Kardinál Hollerich uvedl další část synodního jednání, věnovaného „Trasám“
Alessandro Di Bussolo - Vatikán
„Péče a důslednost jsou klíče, s nimiž jsou účastníci synody vyzváni, aby se zabývali tématem části Instrumentum laboris nazvané “Trasy“, která je obsažena v modulu 3, zdůraznil odpoledne 10. října ve svém vystoupení generální zpravodaj shromáždění kardinál Jean-Claude Hollerich, když připomněl téma modulu, který se zabývá „perspektivou cest, jež podporují a živí dynamiku vztahů v konkrétnosti“ a navazuje „s větší konkrétností“ na témata modulu 2. „Cesty“, které jsou v tomto modulu obsaženy, jsou „cestami, které podporují a živí dynamiku vztahů v konkrétnosti“. Zdůraznil, že „bohatství sítě vztahů, z nichž se skládá církev“, je „mocné a zároveň křehké“, a proto potřebuje péči.
Bez péče vztahy „chřadnou“
Bez péče podle kardinála vztahy „chřadnou“ a „stávají se toxickými“. Je tedy třeba si položit otázku: „Jakými nástroji můžeme podporovat a pěstovat vztahovou strukturu, kterou lidé a společenství potřebují? Co je může posílit“ a co naopak „vztahy umrtvuje a zháší“? Vztahy, které „jsou právem předmětem našeho rozjímání a modlitby“, jako bohatství, které „osvěcuje naši mysl a zahřívá naše srdce“: to jsou „vztahy, které nás nechávají růst!“.
Jednání odpovídající slovům
Vztahy, pokračoval kard. Hollerich, se však zakoušejí „v konkrétní praxi, den po dni“, která musí být „v souladu s našimi tvrzeními, jinak lidé budou naslouchat našim slovům, ale nebudou věřit našemu jednání“. Otázka, kterou je třeba si položit, podle lucemburského arcibiskupa zní: „Jaké členění rozhodovacích procesů v církvi je v souladu s tím, co říkáme o vztazích mezi povoláními, charismaty a službami, o jejich vzájemnosti a komplementaritě? A s tím, co říkáme o důstojnosti každého pokřtěného?“.
Čtyři oddíly sekce „Trasy“
Generální zpravodaj poté připomněl čtyři oddíly sekce „Cesty“. Ten s názvem „Sdílená integrální formace“ reaguje na silnou potřebu formace, která vyvstala během synodního procesu, a především se má zaměřit na naslouchání (Božímu slovu, bratřím a sestrám, kontextu, v němž se misie odehrává, a hlasu Ducha svatého). Oddíl „Církevní misijní rozlišování“ staví do popředí „duchovní, teologickou a pastorační hloubku autentického procesu rozlišování, která jej odlišuje od jakékoli organizační nebo manažerské techniky či metodiky“. Třetí oddíl „Členění rozhodovacích procesů“ se zamýšlí nad potřebou rozvíjení participativních způsobů rozhodování v kruhu dialogu mezi všemi členy Božího lidu a s respektem k různým rolím“, zejména těch, kteří vykonávají autoritu v Božím jménu. Rozvíjí také hodnotu konzultací. A konečně oddíl „Transparentnost, odpovědnost, hodnocení“ vyzývá k podpoře kulturní změny a konverze postojů, k návratu k „praxi prvotní církve“, s vědomím, že „pravidelné hodnocení práce těch, kdo zastávají odpovědné funkce, je nástrojem k jejich lepšímu výkonu a k učení se ze zkušeností“.
Příprava vystoupení v synodním shromáždění způsobem péče o vzájemné vztahy
Nakonec při pohledu na styl zpráv v synodálním shromáždění kardinál Hollerich vysvětlil, že „příprava vystoupení ve skupinách a v plénu, respektování časů a témat, upřímné vyjadřování“, parhésie, k níž papež často vyzývá, „připravenost“ čelit „možným blokům či obavám a pěstování postoje vzájemné důvěry“ jsou způsoby, jak „pečovat o vzájemné vztahy pro dobro celé církve“.