Hledejte

Synoda: naslouchání, ticho a modlitba jako vzpomínka na koncil

Práce v malých kruzích a dnešní prezentace zpráv jazykových stolů. Hosty dnešního brífinku, v pátek 11. října, v den výročí zahájení II. vatikánského koncilu, byli kardinál Tobin, monsignor Mackinlay a profesorka De Simone, podle níž je "metoda tohoto zasedání revoluční a má světu co říci". V položených otázkách se objevilo téma zneužívání a v odpovědích zaznělo, že "navržená řešení jsou pro dobro všech".

Roberto Paglialonga a Edoardo Giribaldi – Vatikán

„11. říjen je symbolické datum připomínající výročí zahájení II. vatikánského koncilu“, který se konal v roce 1962. V tomto společném duchu živé paměti a budoucnosti dnes 11. října na brífinku v Tiskovém středisku Svatého stolce s novináři bilancovali práci na synodě Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a předseda Komise pro informace, a Sheila Piresová, tajemnice téže komise. Přítomni byli také kardinál Joseph William Tobin, arcibiskup z Newarku ve Spojených státech, Mons. Shane Anthony Mackinlay, biskup ze Sandhurstu v Austrálii, a profesorka Giuseppina De Simone, profesorka filozofie náboženství a koordinátorka specializace v oboru fundamentální teologie na Papežské teologické fakultě v jižní Itálii.

Péče o vztahy

Od včerejšího odpoledne 10. října probíhají práce na třetím modulu, který stejně jako ty předchozí představil generální zpravodaj kardinál Jean-Claude Hollerich, informovala Piresová. V aule Pavla VI. bylo přítomno 346 osob. Ústředním tématem modulu byla péče o vztahy: zejména bylo konstatováno, že „vztahy v církvi musí být založeny na důvěře, transparentnosti a soudržnosti“. „K přípravě svědků pro poslání církve je zapotřebí integrální formace,“ zdůraznil kardinál Hollerich, který však připomněl, že církevní rozlišování se liší od manažerských technik. Stručně řečeno, zazněla výzva „k rozvoji participativních a transparentních rozhodovacích procesů v církvi“ s tím, že „zásadní je pravidelné hodnocení práce odpovědných osob“.

Setkání Ježíše s kananejskou ženou

Včerejšímu odpolednímu projevu kardinála Hollericha předcházela meditace nově jmenovaného kardinála, otce Timothyho Radcliffa. Tento dominikán,“ informovala Piresová, “zkoumal zejména procesy proměny církve prostřednictvím stránky evangelia o Ježíšově setkání s kananejskou ženou. Ježíšovo mlčení je vnímáno jako okamžik hlubokého naslouchání“. A právě „toto mlčení představuje pro církev příležitost čelit složitým otázkám a přijímat volání těch, kdo hledají pomoc“.

"Ať se ti stane, jak si přeješ“

Dále „otec Radcliffe vyzval k zamyšlení nad základními otázkami, jako je vztah mezi rovností a odlišností a úloha církve jako společenství pokřtěných osob s různou hierarchií, povoláním a rolí. Tyto otázky,“ zdůraznila tajemnice informační komise, ‚vyžadují pozorné společné prožívání a neustálou modlitbu, nikoliv zjednodušené a okamžité odpovědi‘. A tak "Ježíšova odpověď - 'Ať se ti stane, jak si přeješ' - je znamením otevřenosti a inkluze a ukazuje Boží tvořivost v překonávání bariér a přijímání identity, pohledu těch, kteří jsou jiní," zněla slova otce Radcliffa.

Ekumenická vigilie

Dnes ráno po modlitbě,“ uvedl dále prefekt dikasteria pro komunikaci, dr. Ruffini, “pokračovala a skončila diskuse v menších kruzích, která začala již včera po úvodní zprávě kardinála generálního zpravodaje. V sále bylo přítomno celkem 341 osob. Dnes odpoledne budou předneseny zprávy jazykových stolů. Po hlasování o pořadu jednání budou následovat volná vystoupení. Dnes v 19 hodin se členové synody zúčastní ekumenické vigilie, která se bude konat ve Vatikánu - „za přítomnosti Svatého otce“, na náměstí Římských prvomučedníků. Vigilie se zúčastní bratrští delegáti přítomní na synodě a také zástupci různých církví sídlících v Římě, "místě, kde se již nyní žije jednota křesťanů", zdůraznil Ruffini. Kromě toho, uzavřel, „v souvislosti s oslavou ve Vatikánu byly zorganizovány místní modlitby na 80 různých místech všech kontinentů“.

Hlubší naslouchání

Naslouchání, ticho, modlitba. To jsou tři nejzřetelnější metodologická kritéria, na nichž je založena práce synody. Vysvětlil to kardinál Tobin. "Tentokrát, ve srovnání s minulostí," pokračoval kardinál, který je rovněž členem řádné rady a komise pro informace, "se naslouchání odehrávalo hlubokým způsobem nejen uvnitř církevních organizací a s nimi, ale byla zde skutečná snaha oslovit všechny. To také podpořilo „mnohem širší účast, a to dalo možnost sledovat jiným způsobem průběh práce a prohlubování témat“.

Teologie zasazená do reality

„Podle mého názoru,“ pokračovala profesorka De Simone, „je metoda, která charakterizuje tato dvě zasedání, skutečně revoluční a již sama o sobě je znamením naděje. Je to metoda, která má světu co říci“. Dále připomněla aspekt naslouchání, „z něhož vychází vážná a důkladná reflexe“, a mlčení: „To je samo o sobě schopností obývat otázku. Člověk nehledá hned definitivní odpověď, ale stojí uvnitř otázky, která se vynořuje z ran, jež nám lidstvo předkládá a nabízí“. Je také působivé, pokračovala De Simone, že u pracovních stolů „se schází celý Boží lid, díky čemuž zažíváme pocit sounáležitosti“. Tímto způsobem také teologie „nabývá významné přítomnosti a váhy, protože vpadá přímo do reality, do živé struktury vztahů“.

Nový způsob, jak jednat

Mons. Mackinlay hovořil o zkušenostech ze synody v jeho domovské diecézi a na jeho domovském kontinentu. „Australský plenární sněm,“ vyprávěl, „se vydal na cestu několik let před současnou synodou, přičemž se sešlo asi 250 lidí, mezi nimiž byli biskupové, řeholníci a věřící. I při této příležitosti jsme zažili pluralitu témat, která bylo třeba řešit, a dotýkali se vlastními rukama starostí lidí“. Zásadní v naší práci tedy bylo „zasahovat do kultury církve, pokud jde o způsob řešení otázek“; a to je to, „o co se snažíme i zde na synodě: to znamená,“ vysvětlil Mackinlay, zvolený člen výboru pro přípravu závěrečného dokumentu, „pokusit se obrátit církevní společenství k novému způsobu jednání“. Je to cesta odhodlání ve spoluodpovědnosti a rozlišování, která nás vede k tomu, abychom společně dospěli k rozhodnutím, která by byla co nejefektivnější“.

Setkání s papežem Františkem

Jako obvykle byl poté dán prostor otázkám přítomných novinářů v tiskovém sále. Kardinál Tobin informoval o čtvrtečním dopoledním setkání s papežem Františkem spolu s dalšími dvěma americkými kardinály. „Měli jsme se sejít v 7.30 ráno a nebyli jsme ani první, kdo se s ním setkal. Myslím, že se probouzí ve čtyři hodiny ráno,“ poznamenal kardinál a sdělil, že o rozhovor požádal, protože ‚církev vždy najde způsob, jak lépe dělat to, k čemu jsme povoláni‘. "Stejně jako vy máte kolegy, s nimiž jste si bližší," řekl kardinál Tobin přímo na adresu novinářů, "máme je i my". Newarský arcibiskup byl poté dotázán na problematiku zneužívání. Jak připomněl, některé incidenty v jeho diecézi byly příčinou jeho nepřítomnosti na synodě v roce 2018 věnované mladým lidem. „Myslím, že papež chce udělat to nejlepší pro církev a pro lidi, kteří byli postiženi. Navrhovaná řešení jsou pro dobro všech,“ řekl a zmínil také události související s peruánskou společností apoštolského života Sodalitium Christianae Vitae, do jejíhož vedení byl v roce 2016 delegován.

Méně eurocentrická synoda

Otázky se pak týkaly témat souvisejících s probíhající synodou. Mons. Mackinlay, který bude zastupovat Oceánii ve zmíněném výboru pro přípravu závěrečného dokumentu, upozornil na méně eurocentrickou vizi a integraci různých „kulturních dimenzí, zejména Jižní Ameriky a Afriky“ v rámci dialogu na shromáždění biskupů. "Slyšíme, že existuje sdílená odpovědnost v životě a rozhodování komunit," dodal. Australský biskup připomněl svůj konkrétní případ: přípravu na setkání, do níž se zapojují také místní domorodí obyvatelé, prostřednictvím dlouhých procesů „trvajících i dva nebo tři roky“, které však „umožňují pokračovat ve spravedlnosti a smíření“ mezi různými komunitami.

Přijímání různých citlivostí

Jedna z otázek se pak týkala přístupu synody k otázkám LGBT+. Kardinál Tobin poznamenal, jak jsou tyto otázky řešeny, přestože „nejsou tak samozřejmé, jak by si někteří přáli“, a připomněl úryvek z meditace, kterou napsal otec Timothy Radcliffe, pro něhož „pokud člověk není spokojen s odpovědí, kterou dostane, neměl by odcházet od stolu. Vždy existuje možnost dialogu“. Profesorka De Simone zdůraznila základní zásadu, že v této oblasti nelze očekávat „univerzální řešení“, a vyzvala ke „schopnosti přizpůsobit se různým kulturním citlivostem“.

Se ženami se mění diskurz

Tuto koncepci podpořil i monsignor Mackinlay, který upozornil, že v tomto tématu nezačínáme „od nuly“ vzhledem k minulým diskusím a že se na shromáždění biskupů řeší i další „choulostivé“ otázky. „Nemyslel jsem si,“ řekl australský biskup, “že polygamie najde tolik prostoru. Kardinál Tobin, přesvědčený o účinnosti synodality jako nástroje pro řešení dnešního kontextu, upozornil na dva klíčové prvky při práci na dosažení míru: 'Získat všechny kolem stolu a zahrnout ženy'. Profesorka De Simone dále rozšířila tuto oblast: „S ženami se diskurz mění. Řekla bych, že když se objeví afektivní a vztahový rozměr, diskurz se změní. Když si navzájem pohlédnete do očí a slova, byť abstraktní, vypovídají o životě. Pak je to jiný příběh“.

11. října 2024, 19:04