Kardinál Kasper: Diakonát pro ženy „teologicky možný a pastoračně smysluplný“

Kardinál Kasper se vyslovil pro větší otevřenost v tolik diskutované otázce diakonátu pro ženy jako ordinované služby. Nyní „dospěl k závěru, že existují dobré důvody, které činí teologicky možným a pastoračně smysluplným otevřít stálý diakonát ženám“.

V roce 2013 na studijním dni pořádaném německými biskupy na téma žen přišel Kasper s myšlenkou zvláštního diakonátu pro ženy, který by nebyl spojen se svěcením. Nyní vysvětlil, že argumentem ve prospěch svěcení žen na jáhenky je tradice, podle níž západní a východní církve znaly tento úřad již v prvních staletích, uvedl Kasper v rozhovoru s redaktorem časopisu „Communio“ Janem-Heinerem Tückem. Kasper zároveň zdůraznil, že tato otázka je pro univerzální církev otevřená: „Není závazně rozhodnuta doktrínou“.

Stejně tak se podle něj nedá říci, že by svěcení jáhenek nebylo v té době svátostí, protože tyto teologické koncepty se vyvinuly až později. Bylo by nevhodné pohlížet na tehdejší svěcení pouze jako na svátostiny, tj. pouze jako na symbolické požehnání: „Proti tomu hovoří i skutečnost, že - pokud je mi známo - formuláře pro svěcení jáhnů a jáhenek byly stejné.“ 

Otázka svěcení

Kaspera nepřesvědčil ani argument, že ženy nemohou být vysvěceny na jáhenky, protože svěcení na jáhna, kněze a biskupa tvoří nedělitelnou svátost, „ordo“. Papež Benedikt XVI (2005-2013) vyjasnill, že jáhni - na rozdíl od kněží a biskupů - nezastupují Ježíše Krista jako hlavu církve. Navíc biskupské svěcení bylo definitivně uznáno jako svátost až Druhým vatikánským koncilem (1962-1965). „Existovaly a existují tedy nezanedbatelné rozdíly v rámci jedné svátosti svěcení, stejně jako historický vývoj, který se orientoval podle pastoračních potřeb,“ zdůraznil Kasper.

“Mapa pro budoucí cestu církve “

Na světové synodě svěřil papež František téma úřadů a služeb pro ženy speciálně zřízené studijní komisi, takže se v synodním sále jednalo pouze o okrajové téma. Kasper se světové synody zúčastnil jako host.

Německý kardinál brání závěrečný dokument synody před kritikou. Ti, kdo od počátku odmítají společně vypracovaný dokument jako „nezávaznou variantu, bodají do synody a do všech, kteří více než dva roky tvrdě pracovali a nyní jsou vděční, že se souhlasem papeže bylo možné plnou dvoutřetinovou většinou předložit dokument, který může být rozšířen a může dobře posloužit jako plán pro budoucí cestu církve.“

Proces učení na synodě

Kasper ocenil i samotný průběh synody: kvalita debaty se během zasedání výrazně zvýšila - došlo k „procesu učení“ a osvědčila se i metoda duchovního rozhovoru, je přesvědčen kardinál. Ukázalo se také, že „Evropa již není středem světa, ani nyní, ani v budoucnu“. Vane „silný jižní vítr“.

Postavení biskupských konferencí

Kasper rovněž uvítal diskusi o budoucím postavení biskupských konferencí a o vztahu mezi univerzálními a místními církvemi. O tomto tématu se diskutuje již od koncilu, připomněl kardinál, ale nové je, že „dnes konečně diskutujeme o této otázce ‚eklesiologicky‘ v celkovém eklesiologickém kontextu jednoty v mnohosti, nebo lépe: o mnohosti místních církví v jednotě univerzální církve“.

(kap - gs)