Kardinál Parolin: Již se nerespektuje humanitární právo, je třeba hledat cesty k dialogu a míru

Isabella H. de Carvalho - Vatikán

„Jsme velmi znepokojeni systematickým porušováním mezinárodního práva“. Kardinál Pietro Parolin, státní sekretář, vyjádřil jménem Svatého stolce znepokojení nad „obnovením“ či „pokračováním“ mnoha střetů ve světě, počínaje těmi z posledních dnů v pásmu Gazy, které papež František rovněž odsoudil v textu připraveném k modlitbě Anděl Páně na třetí postní neděli.

Na papežova slova navázala odpověď izraelského velvyslanectví Svatému stolci, v níž prostřednictvím svého účtu na X potvrdilo, že jedná v souladu s mezinárodním právem.

Kardinál Parolin v pondělí 24. března na okraj konference nazvané „Vatikánský summit o dlouhověkosti: vzdorovat času“, kterou zaštiťovala Papežská akademie pro život, v odpovědi na otázky novinářů zdůraznil, že papežova výzva „je výzvou k tomu, abychom se zastavili, abychom našli cesty dialogu a míru“. „Nedávno,“ informoval kardinál Parolin, „jsme hovořili s Červeným křížem a i oni mají velké, opravdu velké potíže. Bombardování civilistů, zabíjení humanitárních pracovníků, to všechno jsou akce, které jdou přesně proti humanitárnímu právu, a dnes se humanitární právo nerespektuje. To je jedno z velkých omezení tohoto období: humanitární právo se už nerespektuje“.

Papežovo zdraví

Na otázku ohledně zdravotního stavu papeže Františka v návaznosti na jeho propuštění z nemocnice Gemelli po 38denní hospitalizaci kardinál Parolin vysvětlil, že papež „se nyní bude muset zotavit“ a „zůstat v klidu“. Podle státního sekretáře je předčasné předjímat, jak bude vypadat papežův program a kalendář různých audiencí a oslav. „Práce úřadu bude pokračovat,“ vysvětlil, „zatím budou papeži předkládány jen nejdůležitější situace, záležitosti, které vyžadují rozhodnutí z jeho strany, také proto, aby ho příliš neunavovaly. Poté, až se postupně vrátí k práci, se vrátíme k normálnímu programu“.

Projev kardinála Parolina na summitu

Kardinál Parolin ve svém projevu na summitu zdůraznil, že „dlouhověkost je jednou z velkých výzev naší doby“, protože se nejedná pouze o lékařskou otázku, ale o problém, který se „dotýká celé společnosti a zahrnuje ekonomiku, kulturu, etiku a spiritualitu“. „Žijeme v době, kdy se omezení a křehkosti spíše popírají, jako by stáří bylo problémem, který je třeba skrývat,“ vysvětlil kardinál Parolin. „Život je však dar a zachovává si svou hodnotu v každé fázi existence,“ dodal, „nemůžeme propadnout iluzi pokroku, který hledá biologickou nesmrtelnost, a zapomenout, že skutečnou plnost nacházíme nikoli v množství let, ale v kvalitě vztahů, v lásce dávané a přijímané, v hlubokém pocitu sounáležitosti se společenstvím. Proto kardinál státní sekretář vyzval, aby se „vědecký a technický výzkum“ orientoval „na celistvé dobro člověka“ a „sloužil lidské důstojnosti a všeobecnému bratrství“. „Dlouhověkost se nesmí stát výsadou vyhrazenou jen několika málo lidem ani novou formou sociální nerovnosti,“ zdůraznil a citoval také slova papeže Františka k této otázce. Nakonec kardinál Parolin znovu zdůraznil význam vztahů mezi mladými a starými lidmi, které mají přinést „mezigenerační solidaritu“ a zabránit „kultuře individualismu“.