V rozhovoru s indonéskými jezuity, kteří se věnují obětem obchodu s lidmi
Paolo Affatato
Oganizace "Sahabat Insan" se sídlem v Jakartě, oficiálně uznaná katolickou církví a státem, se stará o migranty z Indonésie a sousedních zemí, kteří se stali oběťmi obchodování s lidmi. "Od roku 2005 naše organizace," vysvětluje o. Ismartono pro "L'Osservatore Romano" ze své kanceláře v komplexu "Koleje Canisio", prestižní kulturní instituce indonéských jezuitů, "spojuje víru, charitu, dobrovolnickou práci a spolupráci s občanskými institucemi díky obětavosti řeholních sester, zasvěcených mužů a žen, laických katolíků, ale také lidí muslimského vyznání, kteří si uvědomují závažnost problému". To vše vyjadřuje heslo "Vox victimae, vox Dei", tedy "Hlas oběti je hlasem Božím".
Otec Ismartono, který byl sekretářem indonéské biskupské komise pro mezináboženský dialog, vypráví o "nasazení po boku těch nejzranitelnějších, chudých a trpících, oklamaných, zneužívaných a vykořisťovaných bratří a sester". "Naše práce," upřesňuje, "se řídí Kodexem chování humanitárních organizací: pomoc je poskytována bez rozdílu rasy, vyznání nebo národnosti, ale pouze na základě potřeb a s lidskostí jako kritériem.
Vnitřní migranti, kteří hledají práci, ale také přistěhovalci z jiných sousedních zemí, jako je Malajsie, Thajsko, Laos, Kambodža a Filipíny, jsou privilegovanými oběťmi obchodování s lidmi v této oblasti. Často se dostávají do sítí organizovaného zločinu, bezohledných zprostředkovatelů a zkorumpovaných úředníků. Daleko od svých rodin, vesnic nebo vlastní země nemají žádnou ochranu.
Jezuita Ismartono vypráví agentuře Fides o odysee mnoha mladých lidí: jsou mezi nimi dívky, které jsou nuceny k prostituci a zapleteny do zločinecké sítě místních i mezinárodních agentů. "Nespravedlnost, kterou tito lidé trpí, je různorodá: začíná to náborem, přeludem získání práce. Často je člověk poslán do zahraničí, s nedostatečným vzděláním. V zemi příjezdu agent zabaví pasy, dokud není zaplacen dluh sjednaný se zprostředkovatelem: obchodníci s lidmi si přímo účtují prvních sedm měsíčních platů, takže pracovník je bez mzdy". V této pasti se mnoho lidí "ocitne zcela vystaveno milosti či nemilosti obchodníka s lidmi, a pokud se jedná o dívku ve věku 16 až 19 let, stává se sexuální otrokyní", vysvětluje otec Ismartono.
Případů, kterými se sdružení vedené otcem Ismartonem zabývá, je mnoho, "ale nejsme sami: v indonéské občanské společnosti působí například sestry pracující ve sdružení 'Talitha Kum' (celosvětová organizace podporovaná Mezinárodní unií vyšších řeholních představených) a také spolupracující s muslimskými humanitárními sdruženími. Tam, kde je to možné, se snažíme tomuto jevu společně předcházet a vytváříme sítě s občanskými institucemi, které se zabývají migranty" a které "s námi sdílejí stejný cíl: tedy obnovit důstojnost vykořisťovaných migrantů". "V posledních několika letech," říká se smutkem, "bylo sdružení také zodpovědné za odeslání těl více než 200 migrantů, kteří přišli o život po strádání, násilí a mučení, zpět jejich rodinám v sousedních zemích".
Podle odhadů orgánů, jako je Mezinárodní organizace práce, je v asijsko-pacifickém regionu přibližně 30 milionů obětí určité formy moderního otroctví, mezi nimiž jsou muži, ženy i děti. Formy otroctví, do nichž jsou zapojeni, sahají od sexuálního vykořisťování až po nucené práce a dotýkají se také oblasti nucených sňatků, a to kvůli přítomnosti speciálních agentur, které "prodávají dívky vhodné ke sňatku", poznamenává indonéský jezuita. "Oběti jsou často nesnadno identifikovatelné. Takže čísla mohou být vyšší," podotýká.
V humanitární činnosti sdružení Sahabat Insan je také důležitá část věnovaná zvyšování povědomí a poskytování informací o jevu, který se mnohým stále zdá neznámý nebo vzdálený a bezvýznamný. "Tak tomu ale není, a proto pořádáme semináře ve školách, na univerzitách a ve farnostech, abychom vysvětlili, že obchodování s lidmi se ve své rozlehlosti dotýká takových odvětví, jako je zemědělství, rybolov, stavebnictví, plantáže a těžební průmysl, a že jde o komplexnější jev, než si většina lidí myslí. Je důležité mít komplexní znalosti o tomto problému, aby bylo možné se jím vhodně zabývat a účinně poskytovat podporu a pomoc obětem", uzavírá o. Ismartono.
