Nedělní modlitba s papežem Františkem: Věříme, že pravé kralování spočívá v milosrdenství?
Papež František v neděli 26. listopadu, o slavnosti Ježíše Krista Krále, pronesl modlitbu Anděl Páně z Domu svaté Marty. Polední modlitba byla živě vysílána v televizi a na velkoplošných obrazovkách na Svatopetrském náměstí. V sobotu 25.11. vatikánský tiskový mluvčí zveřejnil zprávu o papežově lehkém chřipkovém onemocnění a negativním CT vyšetření, které podstoupil, aby se vyloučily plicní komplikace.
Jedná se o bezprecedentní situaci, odlišnou od pandemické výluky, během níž byla modlitba Anděl Páně přenášena z papežovy pracovny v Apoštolském paláci. V pravé poledne, zatímco Svatopetrské náměstí již ozdobené vánočním stromem zaplnili poutníci i Římané, kteří přišli podpořit svého pastýře, se papež František objevil v záběru přímého přenosu z kaple Domu sv. Marty. Seděl u stolu společně s mons. Paolem Lucou Braidou, italským knězem, apoštolským protonotářem a vedoucím jednoho z úřadů státního sekretariátu Svatého stolce.
Papež přenos zahájil těmito slovy:
Drazí bratři a sestry, přeji vám hezkou neděli!
Dnes se nemohu podívat z okna, protože mám problém se zápalem plic a dnešní úvahu přečte mons. Braida, který je připravuje a vždycky je dělá tak dobře. Moc vám děkuji za vaši přítomnost.
Poté mons. Paolo Luca Braida přečetl zamyšlení nad dnešním evangeliem:
Dnes, o poslední neděli liturgického roku a slavnosti Ježíše Krista, Krále, k nám evangelium promlouvá o posledním soudu (srov. Mt 25,31-46) a říká nám, že tento soud bude o lásce.
Představuje nám scénu královské síně, v níž na trůnu sedí Ježíš, Syn člověka (v. 31). U jeho nohou jsou shromážděny všechny národy a mezi nimi „požehnaní“ (v. 34), královi přátelé. Ale kdo jsou tito požehnaní? Co je na těchto přátelích v očích jejich Pána tak zvláštního? Podle světských kritérií by královi přátelé měli být ti, kteří mu dali bohatství a moc, kteří mu pomohli dobýt území, vyhrát bitvy, prosadit se mezi ostatními vládci, možná se objevit jako hvězda na titulních stránkách novin nebo na sociálních sítích, a těm by měl říci: „Děkuji vám, protože jste mě učinili bohatým a slavným, záviděným a obávaným“. To platí podle měřítek tohoto světa.
Podle Ježíšových kritérií jsou však jeho přáteli ti, kteří mu posloužili v těch nejslabších lidech. To proto, že Syn člověka je zcela jiný Král, který chudé nazývá „bratry“, který se ztotožňuje s hladovými, žíznivými, cizinci, nemocnými, uvězněnými a říká: „Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali“. (v. 40). Je to Král citlivý na problém hladu, potřeby domova, vnímavý k nemoci a věznění (srov. v. 35-36): což všechno jsou skutečnosti, které jsou bohužel stále velmi aktuální. Hladovějící, lidé bez domova, často oblečení, jak jen mohou, se tísní na našich ulicích: setkáváme se s nimi každý den. A co se týče nemoci a vězení, všichni víme, co znamená být nemocný, dělat chyby a nést následky.
Dnešní evangelium nám říká, že člověk je požehnaný, když na tuto bídu odpovídá láskou, službou: neodvrací se, ale dává najíst a napít, poskytuje ošacení a přístřeší, když navštěvuje, jedním slovem: je nablízku potřebným. A to proto, že Ježíš, náš Král, který se nazývá Synem člověka, má své oblíbené sestry a bratry v těch nejkřehčích ženách a mužích. Jeho „královská síň“ je postavena tam, kde jsou lidé trpící a potřební pomoci. Toto je „dvůr“ našeho Krále. A styl, kterým se mají vyznačovat jeho přátelé, ti, kdo mají Ježíše za Pána, je jeho vlastní styl: soucit, milosrdenství, něha, které zušlechťují srdce a stékají jako olej na rány těch, kdo jsou zraněni životem.
A tak se, bratři a sestry, ptejme sami sebe: věříme, že pravé kralování spočívá v milosrdenství? Věříme v sílu lásky? Věříme, že láska je nejvyšším královským projevem člověka a nezbytným požadavkem kladeným na křesťana? A nakonec konkrétní otázka: Jsem přítelem Krále, to znamená, cítím se osobně angažován v potřebách trpících lidí, které potkávám na své cestě?
Kéž nám Maria, Královna nebe a země, pomáhá milovat Ježíše, našeho Krále, v jeho nejmenších bratrech a sestrách.
V závěru, po společné mariánské modlitbě, mons. Braida také přečetl papežovy apely k aktuálnímu dění. Svatý otec poté všem popřál pěknou neděli a požádal o modlitbu.
