Papež: Kultivujme otevřený pohled, hledejme světlo
PAPEŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Evangelium této druhé neděle postní nám předkládá epizodu Ježíšova proměnění (srov. Mk 9,2-10).
Poté, co Ježíš ohlásil učedníkům své [budoucí] umučení, bere s sebou Petra, Jakuba a Jana, vystupuje na vysokou horu a tam se fyzicky zjevuje v celém svém světle. Tím jim zjevuje smysl toho, co do té chvíle společně prožívali. Kázání o Království, odpuštění hříchů, uzdravení a vykonaná znamení byly ve skutečnosti jiskrami většího světla: světla Ježíšova, světla, které je Ježíš. A z tohoto světla už učedníci nikdy nemají spouštět oči, zvláště ve chvílích zkoušek, jako byly ty, které ssouvisí právě s Ježíšovým umučením.
Zde je poselství: Nikdy nespouštějte oči z Ježíšova světla. Trochu podobně jako kdysi rolníci, kteří při orbě polí soustředili svůj pohled na přesný bod před sebou a s pohledem upřeným k cíli vyrývali rovné brázdy. K tomu jsme my křesťané na cestě životem povoláni: stále mít před očima Ježíšovu zářící tvář, nikdy nespouštět oči z Ježíše.
Bratři a sestry, otevřeme se Ježíšovu světlu! On je láska, on je život bez konce. Na někdy klikatých cestách existence hledejme jeho tvář, plnou milosrdenství, věrnosti a naděje. Modlitba, naslouchání Slovu a svátosti nám v tom pomáhají, modlitba a naslouchání Slovu a svátostem nám pomáhají upírat oči na Ježíše. A to je dobré předsevzetí pro postní dobu: kultivovat otevřený pohled, stát se "hledači světla", hledači Ježíšova světla v modlitbě a v lidech.
Ptejme se tedy sami sebe: mám na své cestě oči upřené na Krista, který mě doprovází? A dělám si přitom prostor pro ticho, modlitbu, klanění? A konečně, hledám každý malý paprsek Ježíšova světla, které se odráží ve mně a v každém bratru a sestře, které potkám? A nezapomínám za to Bohu děkovat?
Kéž nám Maria, zářící Božím světlem, pomůže, abychom svůj pohled upírali na Ježíše a dívali se na sebe navzájem s důvěrou a láskou.
