Potřebujeme novou finanční architekturu, řekl papež účastníkům konference o klimatu
Mario Galgano – Vatican News
Snižováním emisí, výchovou k udržitelnému životnímu stylu, inovativním financováním a využíváním osvědčených přírodních řešení posilujeme odolnost, zejména odolnost vůči suchu, vysvětlil František, podle něhož je třeba vytvořit novou finanční architekturu, která bude odpovídat potřebám globálního Jihu a ostrovních států těžce postižených klimatickými katastrofami.
„Restrukturalizace dluhů a jejich odpuštění spolu s vypracováním nové globální finanční charty do roku 2025, která uznává určitý druh ekologického dluhu - na tomto slově musíme pracovat - mohou být cennou pomocí při zmírňování klimatických změn“,
naznačil dále papež a vyzval přítomné, aby pokračovali v práci na přechodu od současné klimatické krize k odolnosti vůči klimatu při zachování rovnosti a sociální spravedlnosti: „Musíme jednat s naléhavostí, soucitem a odhodláním, protože situace nemůže být vážnější“, dodal.
Důsledky změny klimatu
Více než tři a půl miliardy lidí žije v regionech, které jsou velmi zranitelné vůči důsledkům změny klimatu, což vede k nucené migraci, vysvětlil František. V těchto letech vidíme mnoho bratří a sester, kteří na zoufalých cestách přicházejí o život, a prognózy jsou znepokojivé, pokračoval papež, pro něhož hájit důstojnost a práva klimatických migrantů znamená potvrdit posvátnost každého lidského života a ctít božské poslání střežit a chránit společný domov.
Papež navrhl tři řešení, jak zvrátit dosavadní vývoj: univerzální přístup a rychlé a rozhodné kroky schopné přinést politické změny a rozhodnutí; zvrácení křivky oteplování snahou o snížení tempa oteplování na polovinu během čtvrtstoletí; cíl globální dekarbonizace, která odstraní závislost na fosilních palivech. Je také třeba odstranit z atmosféry velké množství oxidu uhličitého prostřednictvím environmentálního managementu, který zahrnuje několik generací.
Dlouhodobý úkol
Je to dlouhodobý úkol, který musíme řešit společně, dodal a odklonil se od textu svého projevu. „Chraňme přírodní zdroje“, apeloval:
„Mysleme na povodí Amazonky a Konga, rašeliniště a mangrovové porosty, oceány, korálové útesy, zemědělskou půdu a ledovce, protože přispívají ke snížení globálních emisí uhlíku. Tento holistický přístup neřeší pouze změnu klimatu, ale také dvojí krizi, kterou je ztráta biologické rozmanitosti a dále nerovnost, tím, že pečuje o ekosystémy, které udržují život“.
Ženy a děti nesou neúměrnou zátěž, vysvětlil dále papež: „Ženy často nemají stejný přístup ke zdrojům jako muži, navíc péče o domácnost a děti může bránit jejich schopnosti migrovat v případě katastrofy“, analyzoval papež, podle něhož ženy nejsou jen oběťmi změny klimatu: „Jsou také mocnými hybateli odolnosti a adaptace“. Pokud jde o děti, z nichž téměř miliarda žije v zemích vystavených extrémně vysokému riziku devastace související s klimatem, František varoval:
„Vývojový věk je činí zranitelnějšími vůči dopadům klimatických změn, a to jak fyzicky, tak psychicky. Odmítání rychlého jednání na ochranu těch nejzranitelnějších, kteří jsou vystaveni změně klimatu způsobené člověkem, je vážnou chybou“.
Řádný pokrok
Řádnému pokroku pak brání nenasytná honba znečišťujících průmyslových odvětví za krátkodobými zisky a dezinformace, které vyvolávají zmatek a brání kolektivnímu úsilí o změnu kurzu, pokračoval papež:
„Cesta je obtížná a plná nebezpečí. Údaje z tohoto summitu ukazují, že přízrak změny klimatu ohrožuje všechny oblasti života, vodu, vzduch, potraviny a energetické systémy. Stejně znepokojivé jsou hrozby pro veřejné zdraví a blahobyt“.
Jsme svědky rozpadu komunit a nuceného stěhování rodin. Znečištění ovzduší stojí každoročně předčasně životy milionů lidí, uzavřel papež František.