Papež při polední modlitbě: Díky eucharistii se stáváme proroky a staviteli nového světa

Promluva papeže Františka před polední modlitbou Anděl Páně, náměstí sv. Petra, 2. června 2024
Poslechněte si papežovu promluvu před modlitbou Anděl Páně v češtině

Drazí bratři a sestry, pěknou neděli!

V Itálii a dalších zemích se dnes slaví slavnost Božího Těla. Evangelium dnešní liturgie vypráví o Poslední večeři (Mk 14,12-26), během níž Pán činí gesto odevzdání: v lámajícím se chlebu a v kalichu podávaném učedníkům je to vlastně On sám, kdo se dává za celé lidstvo a obětuje se za život světa.

V tomto Ježíšově gestu lámání chleba je důležitý aspekt, který evangelium zdůrazňuje slovy „dával jim“ (v. 22). Uchovejme si tato slova v srdci: dával jim. Eucharistie totiž připomíná především rozměr daru. Ježíš bere chléb nikoliv proto, aby ho sám pojedl, ale aby ho lámal a dával učedníkům, čímž zjevuje svou identitu a poslání. Nezadržel život pro sebe, ale daroval ho nám; nepovažoval své božské bytí za žárlivě uchovávaný poklad, ale zbavil se své slávy, aby sdílel naše lidství a umožnil nám vstoupit do věčného života (srov. Flp 2,1-11). Celý svůj život Ježíš daroval. Pamatujme na to: z celého svého života Ježíš učinil dar.

Potom tedy pochopíme, že slavení eucharistie a požívání tohoto chleba, jak to děláme zejména v neděli, není aktem bohoslužby odtrženým od života nebo pouhým okamžikem osobní útěchy; musíme mít stále na paměti, že Ježíš vzal chléb, lámal ho a dával, a proto nás společenství s ním uschopňuje k tomu, abychom se také stali chlebem lámaným pro druhé, abychom se dokázali dělit o to, co jsme a co máme. Svatý Lev Veliký řekl: „Naše účast na těle a krvi Kristově nesměřuje k ničemu jinému než k tomu, abychom se stali tím, co jíme“ (Kázání XII. o pašijích, 7).

Právě k tomu jsme, bratři a sestry, povoláni: abychom se stali tím, co jíme, abychom se stávali „eucharistickými“, tedy lidmi, kteří už nežijí pro sebe (srov. Řím 14,7), to ne, v logice vlastnictví, spotřeby, to ne, ale lidmi, kteří umí ze svého života udělat dar pro druhé, to ano. Díky eucharistii se tak stáváme proroky a staviteli nového světa: když překonáváme sobectví a otevíráme se lásce, když pěstujeme svazky bratrství, když sdílíme utrpení svých bratří a sester a dělíme se o svůj chléb a prostředky s potřebnými, když dáváme své hřivny k dispozici všem, pak lámeme chléb svého života jako Ježíš.

Bratři a sestry, ptejme se tedy sami sebe: nechávám si svůj život jen pro sebe, nebo ho dávám jako Ježíš? Vydávám se pro druhé, nebo jsem uzavřen do svého malého já? A umím se v každodenních situacích dělit, nebo stále hledám jen svůj vlastní zájem?

Kéž Panna Maria, která přijala Ježíše, Chléb sestoupivší z nebe, a zcela se s ním darovala, pomůže i nám, abychom se spojili s Ježíšem v eucharistii a stali se darem lásky.

Svatopetrské  náměstí v neděli 2. června 2024
Svatopetrské náměstí v neděli 2. června 2024
2. června 2024, 13:53

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >