Papež k zahájení eucharistického kongresu v Quitu: obnovme radikální bratrství s Bohem
Michele Raviart - Vatikán
Mezi lekcemi, které lze čerpat z Nejsvětější svátosti, vybrali organizátoři 53. mezinárodního eucharistického kongresu, který byl zahájen dnes v neděli 8. září v ekvádorském hlavním městě Quito v roce 150. výročí zasvěcení této jihoamerické země Nejsvětějšímu Srdci Ježíšovu a který potrvá do 15. září, lekci „bratrství“, chápanou jako lék na uzdravení světa. Jedná se totiž o „základní podmínku nového, spravedlivějšího a lidštějšího světa“, zdůrazňuje papež František ve videoposelství ve španělštině k zahájení akce, které se jako papežský legát účastní kardinál Baltazar Enrique Porras Cardozo, emeritní arcibiskup Caracasu.
Jedno tělo a jeden chléb
Znamení chleba, připomněl papež, totiž v Božím lidu rozněcuje touhu po bratrství, protože „stejně jako nelze uhníst chléb z jednoho zrnka, tak i my musíme jít společně“, protože jsme jedno tělo a jeden chléb. Jen tak rosteme jako bratři a jako církev, sjednoceni vodou křtu a očištěni ohněm Ducha svatého. To je cesta, pokračuje František, jak dosáhnout hlubokého bratrství s Bohem, „které pochází z toho, že se necháme semlít jako pšenice, abychom se stali chlebem a tělem Kristovým“.
Příklad Angely Autsch
Bratrství však musí být také „činné“. Příkladem, který papež navrhuje, je Angela Autschová, německá řeholnice, která zemřela v koncentračním táboře v Osvětimi a která často nabádala lidi, aby přistupovali ke svatému přijímání a modlili se za papeže a církev - která byla v té době pronásledována - a aby v eucharistii nacházeli pouto, které posiluje samotnou církev a její členy i s Bohem. Tímto způsobem organizovala „spiknutí odporu, které nepřítel nemůže smést, protože neodpovídá lidskému záměru“. „Ještě předtím, než byla zatčena“, a to v době, „kdy už bylo zřejmé zlo, které se vznášelo nad světem,“ zopakoval František, „zvala své neteře a synovce, kteří poprvé přistupovali ke svatému přijímání, zvala své příbuzné, kteří se poněkud vzdálili, a zvala i ty, kteří si zachovali zbožnost, aby se jednoduchými a v některých oblastech nebezpečnými gesty vzbouřili proti tomuto zlu a přistupovali co možná nejčastěji ke Svátosti oltářní“. Jinými slovy, vyzývala „ke vzpouře tím, že přistoupí ke svatému přijímání“.
Sloužit světu a uzdravovat ho
Trpí-li jeden úd, trpí s ním vlastně celé tělo, jako trpěl Kristus, „který na sebe vzal tíhu bolesti světa, aby ho uzdravil“. Poučeni touto lekcí, uzavírá František, můžeme obnovit „toto radikální bratrství s Bohem a mezi lidmi“ a jen v této jednotě můžeme sloužit světu a uzdravovat ho.
