PODCAST - Papež: Autorita je pokorná služba

Při modlitbě Anděl Páně František poukázal na Kristem odsouzený pokrytecký postoj některých zákoníků, kteří si silní svou prestiží a mocí "za fasádou falešné vážnosti a legalismu" přisvojovali privilegia a chovali se "jako zkorumpovaní lidé", využívali výhod za zády druhých, "páchali nespravedlnosti a zaručovali si beztrestnost". Vystupovat v rolích moci znamená naopak obětovat se, říká papež, mít citlivost vůči lidem, zejména těm nejpotřebnějším.
Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK

Milí bratři a sestry, hezkou neděli!

Evangelium dnešní liturgie (srov. Mk 12,38-44) k nám promlouvá o Ježíši, který v jeruzalémském chrámu před lidmi odsuzuje pokrytecký postoj některých zákoníků (srov. v. 38-40).

Těm byla v izraelském společenství svěřena důležitá role: četli, přepisovali a vykládali Písmo. Proto se těšili velké vážnosti a lid jim prokazoval úctu.

Navzdory zdání však jejich chování často neodpovídalo tomu, co učili. Nebyli důslední. Někteří se totiž na základě prestiže a moci, které požívali, dívali na druhé „shora“ - to je velmi ošklivé, dívat se na druhého člověka shora -, hráli si na honoraci a skrývajíce se za fasádou falešné vážnosti a legalismu si přivlastňovali privilegia, a dokonce zacházeli tak daleko, že se dopouštěli vyložených krádeží na úkor těch nejslabších, jako byly vdovy (srov. v. 40). Místo aby roli, která jim byla svěřena, využívali ke službě druhým, učinili z ní nástroj arogance a manipulace. A tak se stalo, že i modlitba pro ně přestala být okamžikem setkání s Bohem, ale příležitostí k předvádění se a k předstírané zbožnosti, užitečné k upoutání pozornosti lidí a získání uznání (srov. tamtéž). Vzpomeňme si, co Ježíš říká o modlitbě celníka a farizeje (srov. Lk 18,9-14).

Oni - ne všichni - se chovali jako zkažení lidé, živili společenský a náboženský systém, v němž bylo normální vykořisťovat druhé, zejména ty nejbezbrannější, páchat nespravedlnosti a zajišťovat si beztrestnost.

Od těchto lidí Ježíš doporučuje držet se dál, „mít se na pozoru“ (srov. v. 38), nenapodobovat je. Naopak, svým slovem a příkladem, jak víme, učí o autoritě zcela jiné věci. Mluví o ní ve smyslu sebeobětování a pokorné služby (srov. Mk 10,42-45), mateřské a otcovské laskavosti vůči lidem (srov. Lk 11,11-13), zvláště těm nejpotřebnějším (Lk 10,25-37). Vyzývá ty, kdo jsou jí obdařeni, aby se z pozice své moci starali o druhé, aby je neponižovali, ale pozvedali a dávali jim naději a pomoc.

Bratři a sestry, můžeme si tedy položit otázku: Jak se chovám v oblastech své odpovědnosti? Jednám s pokorou, nebo se pyšním svým postavením? Jsem k lidem velkorysý a uctivý, nebo se k nim chovám hrubě a autoritativně? A u těch nejkřehčích - stojím při nich, skloním se, abych jim pomohl vstát?

Kéž nám Panna Maria pomůže bojovat s pokušením pokrytectví v nás samých - Ježíš jim říká „pokrytci“, pokrytectví je velké pokušení - a pomůže nám konat dobro bez přetvářky a s prostotou.

10. listopadu 2024, 12:37

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >