Papež: obrana života má být „celistvá“, bránit lidi, nikoli principy
Lorena Leonardi - Vatikán
Společné dobro je především „praxe“, kterou tvoří „bratrské přijetí“ a „společné hledání“ pravdy a spravedlnosti. A je „velmi důležité“ připomínat tento základní kámen sociální nauky církve ve světě, „poznamenaném tolika konflikty a protiklady“, které jsou plodem neschopnosti „pozvednout svůj pohled nad partikulární zájmy“. Těmito slovy se papež František obrací v poselství k účastníkům setkání „Společné dobro: teorie a praxe“ pořádaného Papežskou akademií pro život, které začalo dnes odpoledne, 14. listopadu, v římském paláci svatého Kalixta.
Bioetická debata v sociálním a kulturním kontextu
Jde o setkání, které je podle papeže „obzvláště významné“ z několika důvodů. Za prvé, „pokud chce člověk skutečně chránit lidský život v každém kontextu a situaci“, vysvětluje, „nemůže se vyhnout tomu, aby témata života, i ta nejklasičtější z bioetické debaty, zasadil do sociálního a kulturního kontextu, v němž se vyskytují“.
Podle Františka obrana života, která se omezuje „pouze na určité aspekty nebo momenty“ a která nebere „integrálním způsobem“ v úvahu všechny existenciální, sociální a kulturní dimenze, „riskuje, že bude neúčinná a může upadnout do pokušení ideologického přístupu, kdy se více hájí abstraktní principy než konkrétní osoby“.
Snaha o společné dobro a spravedlnost jsou ústředními a nepostradatelnými aspekty jakékoli obrany veškerého lidského života, zejména toho nejkřehčího a nejbezbrannějšího, s ohledem na celý ekosystém, který obýváme.
Spolupráce na budoucnosti lidstva díky různým znalostem
Za druhé papež zdůraznil, že na konferenci jsou přítomny ženy s různými odpovědnostmi a zkušenostmi: „Je třeba, abychom ve společnosti stejně jako v církvi naslouchali hlasům žen,“ zdůraznil, a aby různé znalosti spolupracovaly při vypracovávání „široké a moudré“ úvahy o budoucnosti lidstva. Když všechny světové kultury budou moci nabídnout svůj příspěvek a vyjádřit své potřeby a zdroje, pak budeme schopni „myslet a vytvářet otevřený svět“, jak čteme v encyklice Fratelli tutti.
Společné dobro se často skloňuje, ale málo prakticky uskutečňuje
S odkazem na citovaný magisteriální text František ve svém poselství zdůrazňuje, že „univerzální bratrství je svým způsobem ‚osobní‘, vřelý způsob chápání společného dobra. Není to pouhá idea, politický a sociální projekt, spíše - jak zdůrazňuje - společenství tváří, příběhů, lidí“.
Nakonec papež doufá v rozvoj „solidních ekonomických teorií“, které by téma společného dobra převzaly a rozvíjely, aby se stalo „principem, který účinně inspiruje politická rozhodnutí“, a nikoliv jen „kategorií, která je tolik skloňována ve slovech, jako přehlížena v činech“.
