PODCAST - Papež: V obavách a těžkostech je advent příležitostí k rozjasnění srdce

Při nedělní modlitbě Anděl Páně nás František vyzývá, abychom čelili úzkostem a falešným přesvědčením tím, že „pozvedneme hlavu“ k Ježíši, abychom přijali naději a nenechali se zatížit smutkem v dramatických chvílích.
poslechněte si papežovu promluvu v češtině

PAPEŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, hezkou neděli!

Evangelium dnešní liturgie (Lk 21,25-28.34-36), první neděle adventní, k nám promlouvá o kosmických zvratech, úzkosti a strachu mezi lidmi. V této souvislosti Ježíš adresuje svým učedníkům slovo naděje: „Vstaňte a zvedněte hlavy, neboť se přiblížilo vaše vysvobození“ (v. 28). Mistrovi jde o to, aby jejich srdce netrpěla (srov. v. 34) a aby bděle očekávali příchod Syna člověka.

Ježíšova výzva zní: pozvedněte hlavy a zachovejte svá srdce lehká a bdělá.

Mnozí Ježíšovi současníci jsou totiž tváří v tvář katastrofickým událostem, které vidí kolem sebe - pronásledování, konflikty, přírodní katastrofy - zachváceni úzkostí a myslí si, že se blíží konec světa. Jejich srdce tíží strach. Ježíš je však chce osvobodit od stávajících obav a falešných přesvědčení a ukazuje jim, jak zůstat ve svém srdci bdělí, jak číst události z hlediska Božího plánu, který uskutečňuje spásu i v těch nejdramatičtějších dějinných událostech. Proto jim navrhuje, aby obrátili svůj pohled k nebi a pochopili pozemské věci: „Povstaňte a pozvedněte hlavy“ (v. 28). 

Bratři a sestry, Ježíšovo doporučení je důležité i pro nás: „Ať vaše srdce neztěžknou“ (v. 34). Každý z nás se v mnoha životních okamžicích ptá sám sebe: jak mít „lehké“ srdce, bdělé srdce, svobodné srdce? Srdce, které se nenechá drtit smutkem? Smutek je ošklivý! Může se totiž stát, že nás úzkosti, strachy a obavy z našeho osobního života nebo z toho, co se dnes děje ve světě, tíží jako balvany a vrhají nás do sklíčenosti. Jestliže starosti tíží naše srdce a podněcují nás k uzavření se do sebe, Ježíš nás naopak vyzývá, abychom zvedli hlavu, abychom důvěřovali jeho lásce, která nás chce zachránit a která se nám přibližuje v každé situaci naší existence, žádá nás, abychom mu udělali místo, abychom znovu objevili naději. 

Ptejme se tedy sami sebe: tíží mé srdce strach, obavy, úzkost z budoucnosti? Dívám se na každodenní události a proměny dějin Božíma očima, v modlitbě, v širším horizontu? Nebo se nechávám přemoci sklíčeností? Kéž je tato adventní doba vzácnou příležitostí pozvednout svůj pohled k tomu, kdo rozjasňuje naše srdce a podporuje nás na cestě. 

Prosme Pannu Marii, která byla i v dobách zkoušek připravena přijmout Boží plán. 

1. prosince 2024, 13:27

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >