Průvod připomínající utonulé migranty na italském ostrově Lampedusa Průvod připomínající utonulé migranty na italském ostrově Lampedusa  (AFP or licensors)

Lampedusa se po smrti kojence modlí za oběti mezi migranty

Svíčky a ticho na památku všech, kteří zemřeli ve Středozemním moři: tak skončil den veřejného smutku, který na čtvrtek 14. září svolal starosta Lampedusy, Filippo Mannino, po smrti pětiměsíční holčičky, která se utopila při převrácení člunu těsně před záchrannými operacemi.

Roberta Barbi a Leone Spallino – Vatican News

Dlouhý a emotivní světelný průvod vedený starostou ostrova a farářem, donem Carmelem Rizzem, začal včera večer ve 20 hodin, prošel centrální ulicí Via Roma až do přístavu Madonnina. Stovky lidí, ostrovanů i migrantů, následovaly kříž ulicemi, zatímco všude kolem pokračovala solidární práce na pomoc uprchlíkům.

Mezitím na ostrově pokračovalo vyloďování: během 12 hodin se uskutečnilo 14 záchranných akcí, při nichž se na Lampedusu dostalo dalších 560 lidí, čímž se celkový počet hostů v hotspotech zastavil na čísle 5500 (na Lampeduse žije 6000 obyvatel).

Červený kříž zde třikrát denně rozděluje jídlo. Ve střediscích se nachází nejméně osmkrát více lidí, než kolik by jich mohla pojmout. Mezi nimi je 291 nezletilých bez doprovodu. Jedním z nich je teprve tříleté dítě, jehož rodiče zemřeli při přechodu libyjské pouště: stará se o něj farnost San Gerlando: i zde dobrovolníci neúnavně pokračují v přípravě jídla a distribuci základních potřeb.

Don Carmelo Rizzo, farář z ostrova Lampedusa, během světelného průvodu promluvil k mikrofonům Vatikánského rozhlasu - Vatican News a zdůraznil, že solidarita jeho farního společenství neustává ani tváří v tvář tak hluboké krizi.

„Ne, mezi farníky nepanuje únava. Je tu mnoho velkorysosti a ochoty“, řekl a pak vyprávěl o drsných podmínkách, které museli migranti po vylodění snášet: „Den v přístavu byl těžký, protože tam pálilo slunce a nebyla voda. Vzhledem k počtu příchozích to pro ně bylo dlouhé čekání. Vzniklo určité napětí, ale oni se prostě potřebovali najíst a uhasit žízeň“. Situaci ztěžoval nedostatek materiálu, který se naštěstí zdá být řešitelný: „Myslím, že voda začíná docházet, ale některé lodě by ji měly přivézt. Potřebné jsou také léky, protože je tu řada nemocných, a to i s těmi nejběžnějšími chorobami“, dodává don Carmelo, který na závěr hovoří o velkém smyslu obyvatel pro štědrost: „Lidé se tu dokážou okamžitě zorganizovat, otevírají dveře a to, co mají doma, dávají k dispozici. Opravdu se vracíme k tomu, že děláme to, co je správné“.

15. září 2023, 11:50