Každý druhý obyvatel Súdánu potřebuje humanitární pomoc
Vatican News
Válka vyvolaná soupeřením generálů Abdela Fattáha al-Burhána a Mohameda Hamdana Dagala vyvolala chaos, jehož důsledky budou trvat mnoho let, zdůrazňuje mons. Luis Miguel Muñoz Cárdaba, donedávna apoštolský nuncius v Súdánu a Eritreji, který zároveň opakuje, že touhou súdánského lidu, zejména mnoha mladých lidí, zůstává svoboda, spravedlnost a demokracie. Jedním slovem: mír.
Údaje OSN na základě odhadů nevládních organizací, které konflikty monitorují, dramaticky hovoří o nejméně 12 tisících mrtvých a více než 10 milionech uprchlíků a vysídlených osob, se svědectvími o krutostech, etnicky motivovaném násilí, znásilňování a porušování lidských práv. V africké zemi zmítané násilím potřebuje humanitární pomoc každý druhý člověk. Samilah Danish, vedoucí oddělení pro rozvoj a financování programů organizace Cafod, hovořil s vatikánskými médii o zoufalé krizi a o tom, jak mezinárodní společenství na tuto africkou zemi zapomnělo. Tento konflikt ukradl lidem téměř vše, bezpečí, domovy i živobytí, říká v rozhovoru s Lindou Bordoni.
Nedávná eskalace konfliktu, zejména ve státě Gezira, který byl kdysi považován za chlebodárce Súdánu, vedla k jedné z největších uprchlických krizí na světě. Intenzivní boje poškodily nejen vodovodní sítě, ale také zdravotnická zařízení, z nichž tři čtvrtiny jsou v konfliktních oblastech nefunkční. V důsledku toho se rychle šíří nemoci, jako je cholera, spalničky a malárie. V této tragické situaci poskytl Cafod pomoc na místě. Nezapomněli jsme na Súdánce, zopakoval Danish, a navzdory problémům, jako je nedostatečná bezpečnost, byrokratické překážky a špatný přístup k síti, Cafod působí ze svého centra ve státě Bílý Nil a poskytuje základní služby ve spolupráci s místními organizacemi.
Zaměřuje se na nouzové potřeby v oblasti zásobování vodou, osobní hygieny, jakož i na výstavbu a obnovu veřejných latrín a podporu vodovodní sítě. Distribuce potravin vnitřně vysídleným osobám a plány na distribuci hotovosti v nadcházejících měsících dokládají odhodlání organizace Cafod reagovat na okamžité potřeby.
Rozsah krize však vyžaduje více. Od začátku války, poznamenal Danish, dosáhl hlad rekordní úrovně. 24,8 milionu lidí, tedy každý druhý člověk, bude v roce 2024 potřebovat humanitární pomoc, což je o 9 milionů více než v roce 2023.
Mezi naléhavé potřeby patří potraviny, voda, přístřeší, palivo, vzdělání, zdravotní péče a dětská výživa. Navzdory úsilí humanitárních aktérů, včetně OSN, je nedostatek zřejmý, zejména u uprchlíků, kteří přišli o své domovy a čelí každodenním problémům, aby přežili.
Zatímco konflikt se z mezinárodní pozornosti vytrácí, Danish dal hlas pocitům mnoha súdánských občanů: Lidé v Súdánu mají pocit, že se regionální státy a mezinárodní společenství rozhodly zemi opustit. Poukázal na to, že spolu se zhroucením státních institucí a absencí pokusů o zprostředkování mezi stranami konfliktu došlo k většímu zapojení některých vnějších aktérů v regionu, kteří neberou v úvahu potřeby súdánského lidu.
Pokud jde o možné mírové rozhovory, vyjádřil Danish pesimismus. Přestože USA a Saúdská Arábie učinily pokusy, rozvojový pracovník organizace Cafod se domnívá, že nepřinesly ovoce. Nedávná deklarace z Addis Abeby, která měla sloužit jako základ pro další jednání, zůstává i nadále převážně na papíře a ústní závazky jsou porušovány, upozornil. S politováním nad absencí jasného plánu pro dosažení míru Danish vysvětlil, že Súdánci se na různých úrovních snažili podpořit mírové úsilí a co nejvíce přitáhnout pozornost mezinárodního společenství k Súdánu tím, že přivedli obě strany k jednacímu stolu.
